V Evropě, USA a třeba i Austrálii jsou oslavy Štědrého dne a Nového roku situované na konec prosince. Jsou ale národy, které Vánoce neslaví, nebo je dokonce pohoršují. A jakkoli je Štědrý den křesťanskou tradicí, ani tady neplatí, že musí být 24. 12. všude ozdobený stromek.

„Na Ukrajině slaví pravoslavní až 6. ledna kvůli užívání juliánského kalendáře. Logicky pak mají posunutý i Nový rok. Předtím drží přísný půst a slavnostní večeře by se správně měla skládat až z 12 různých chodů,“ přiblížila Veronika.

Posunuté datum ale není jediným důvodem, proč ve východní Evropě tolik vánočních světel oproti západu nenajdete. Podle Veroniky se především na vesnicích Vánoce skoro neslaví, protože na ně lidé nemají peníze. „Moje rodina si nikdy nedávala dárky, ale hlásí se k římskokatolické církvi, takže by eventuálně měla,“ zmínila Veronika.

Židé nedají dopustit na Chanuku

Židé jsou hákliví, když jim někdo k Vánocům přirovná Chanuku. Tedy osmidenní svátek připomínající zázrak, kdy po příchodů židovské skupiny do Chrámu v Jeruzalému v období sto let p. n. l. vydržel olej ve svícnu hořet nikoliv jeden, ale osm dní. Chanuka připomíná právě tento zázrak, nikoliv zrození Ježíše, který je pro Židy pouhým věřícím, ale nikoliv spasitelem, jak to vnímají křesťané. Časově je ale Chanuka ve stejném období jako křesťanské Vánoce.

Muslimové Vánoce neslaví vůbec, mají své svátky, které s těmi našimi nemají moc společného. „Silvestr a Nový rok je spíš příležitost se sejít v restauraci a popovídat si s přáteli, ale jako svátek to neberou. V Sýrii ale jsou křesťanské komunity, které to slaví normálně,“ zmínila pro Blesk Zprávy Ria, která má otce ze Sýrie.  

Novoroční oslavy už v září

Muslimové ale mají svátky podobné těm novoročním někdy mezi zářím a říjnem, tzv. Muharram pak trvá celých 29 dní. Jedná se o jeden ze čtyř posvátných měsíců oslavující důležité milníky jejich víry. V této době jsou zakázané války.

Roš ha-šana, aneb židovský Nový rok pak mají věřící už za sebou. „My už jsme Nový rok měli 29. září, takže nás současné oslavy míjejí,“ řekli Blesk Zprávám na sekretariátu židovské obce. Hinduisté na Bali pak Nyepi, neboli den ticha, půstu a meditace slaví v březnu. Tento den má být věnován odpočinku. Lidé na Bali proto nepracují, necestují ani nekomunikují. Někteří ani nejedí a nepijí.

Fotogalerie
14 fotografií