Říká se, že tu straší. Však také leckterému z návštěvníků naběhne husí kůže, byť jde třeba jen okolo. Ale cožpak lze při podzimní dušičkové atmosféře odolat? Za specifický duch místa může nejen hojně tradovaná pověst, která je neodmyslitelně spjatá s nedalekou psychiatrickou léčebnou, ale i samotné vzezření hřbitova. Mnoho neopečovávaných hrobů je totiž zarostlých bujnou vegetací, která slouží jako poslední přikrývka zemřelým.
Hřbitov v Bohnicích patří mezi nejtajemnější a nejstrašidelnější místa v republice. Pohřbeno je zde na tisíce zemřelých, přičemž mnohé z nich stihla smrt mezi zdmi nedaleké psychiatrické léčebny. Odtud také pochází nechvalně známé pojmenování, tedy „hřbitov bláznů“.
Původce světové války
Pohřbeni tu ale samozřejmě jsou i ti, které žádná duševní choroba nestihla. Nejslavnějším z místních pochovaných by údajně měl být ten, jenž rozpoutal krvelačné běsy první světové války. Údajně by totiž mezi zemřelými měl ležet také Gavrilo Princip.
Ten 28. června 1914 namířil pistoli na následníka rakousko-uherského trůnu. František Ferdinand D’Este atentát v Sarajevu nepřežil, v důsledku čehož vypukla válka, která do té doby neměla obdoby. Nejen vojáci, ale i civilisté v první světové válce umírali po milionech.
Vrah Otýlie Vranské?
Stejně tak jako není nikde potvrzeno, že ostatky Gavrila Principa spočívají pod zemí bohnického hřbitova, jisté není ani to, že mezi zdejšími zemřelými je domnělý vrah Otýlie Vranské. Přesto se má za to, že tomu tak doopravdy je.
Do roku 1933 nezažilo Československo otřesnější mord. Ve vlaku, jenž směřoval z Prahy do Bratislavy, nalezl zaměstnanec státních drah opuštěný kufr. Když jej otevřel, nalezl v něm části ženského rozřezaného těla. Patřily prostituce Otýlii Vranské, jejíž vražda nebyla nikdy objasněna.
Její tragický skon však posloužil jako inspirace pro jeden z dílů Třiceti případů majora Zemana. V jedné z několika verzí hovoří kriminalista Miloslav Nečásek o četaři Pavlíčkovi. „Ten se mu přiznal, že Vranskou zavraždil. Pak v Bohnicích spáchal sebevraždu a jeho tělo teď leží tady,“ sdělil v minulosti Blesku místostarosta Prahy 8 Jiří Vítek (Patrioti).
Jen pro otrlé
Pohřbívat se zde začalo v roce 1909. Poslední místo odpočinku tu nalezli nejen chovanci psychiatrické léčebny, ale také její zaměstnanci. Dnes už hřbitov k pohřbívání neslouží. Místo toho láká nejrůznější dobrodruhy, kteří mají kuráž navštívit jej třeba po setmění. Kulisy zchátralých a břečťanem porostlých hrobů k tomu řadu lidi doslova svádí.
Ale nemusí tomu být na dlouho. Do své správy totiž hřbitov dostala Praha 8. Ačkoliv není pravděpodobné, že by hřbitov nadále sloužil svému účelu, vedení radnice hodlá pietní místo revitalizovat. „Navržená rekonstrukce zachová jedinečný genius loci hřbitova a zároveň jej důstojně a citlivě dotvoří,“ uvádí místostarosta Prahy 8 Jiří Vítek.
Radnice nejen, že nechá opravit zdi hřbitova, ale zároveň obnoví také hřbitovní kapli, z níž postupem let zbylo jen torzo. Uvnitř kaple by se pak měla nacházet expozice, jež by pojednávala o historii hřbitova a legendách, které s ním jsou spojené.
Nový seriál o nejstrašidelnějších místech Česka: Bohnický hřbitov bláznů Jiří Vítek
