Žalobu učitelky na školu zamítl letos v únoru Obvodní soud pro Prahu 6. Uzavřel tehdy, že žena závažně porušila povinnosti pedagogického pracovníka a že po škole nelze spravedlivě požadovat, aby Bednářovou nadále zaměstnávala. Bednářová se následně odvolala k pražskému městskému soudu.
Odvolání nevyšlo
Podle odvolacího senátu porušila učitelka školský zákon, interní předpisy školy i zákoník práce. „Ze svého postavení pedagožky, tedy osoby, jež má u žáků přinejmenším formální autoritu, sdělovala sugestivním způsobem nepravdivé informace nezletilým žákům,“ popsala počínání učitelky soudkyně Patricie Adamičková. „Využila daný prostor k ovlivňování žáků přednesem svých názorů a v podstatě nepřipustila diskusi, protože na otázky žáků reagovala úsečně,“ dodala.
Tématu Ruska a Ukrajiny se Bednářová věnovala v hodině slohu ve třídě 8. A počátkem dubna 2022, tedy několik týdnů po začátku ruské invaze. Žákům mimo jiné tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje. Když namítali, že ve zprávách České televize viděli hořící město, řekla jim, že veřejnoprávní televize je zaujatá. Uváděla také, že ukrajinské nacistické skupiny na Donbase od roku 2014 systematicky likvidovaly Rusy včetně dětí například tím, že je upalovaly a stahovaly zaživa z kůže. Někteří žáci učitelce oponovali a její výklad si nahráli.
Právě z této nahrávky soudy vycházely. Odvolací senát si ji dnes přehrál bez účasti veřejnosti, aby ochránil identitu nezletilých žáků. Následně odmítl námitky Bednářové, že osmnáctiminutový záznam je účelově sestříhaný. Konstatoval, že výklad spíše než hodinu češtiny připomíná výuku dějepisu. „Žákům nesdělila zdroje, z nichž čerpala své informace. Pouze odkazovala na web Protiproud a zpochybňovala veřejnoprávní zpravodajství České televize,“ shrnula projev češtinářky Adamičková.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov navštívil frontovou linii. „Přeji vám další bojové úspěchy a úplné osvobození doněcké země,“ citovala ruská státní agentura TASS Gerasimova poté, co na frontovém úseku u Pokrovsku vyznamenal příslušníky ruského vojskového uskupení Střed.
Obsazení průmyslové Doněcké oblasti patří k hlavním cílům ruského válečného úsilí. Rusko v roce 2022 anektovalo Doněckou oblast spolu s dalšími ukrajinskými regiony - Chersonskou, Záporožskou a Luhanskou oblastí. Ani v jednom případě však tato území zcela nekontroluje.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg se v nejbližších dnech chystá odcestovat do Běloruska, aby jednal s tamním vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené se záležitostí. Děje se tak v době, kdy mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem uvázla na mrtvém bodě.
Pokud se Kellogg setká s Lukašenkem, stal by se nejvýše postaveným představitelem Spojených států, který autoritářsky vedené Bělorusko za poslední roky navštívil.
Přesný program schůzky není jasný. Kellogg však v soukromí vylíčil cestu jako krok, který by mohl pomoci nastartovat mírové rozhovory vedoucí k ukončení ruské války proti Ukrajině.
Summit skupiny zemí G7 v Kanadě v úterý po předčasném odjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa skončil bez závěrečného společného prohlášení k Ukrajině, informují světové agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj summit opustil s dalším příslibem pomoci od hostující Kanady, ale aniž měl možnost setkat se s Trumpem, který předčasně odletěl zpět do Washingtonu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem.
K úternímu závěrečnému jednání kanadského premiéra Marka Carnyeho a jeho protějšků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Japonska se připojili Zelenskyj a také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Potřebujeme podporu od spojenců a proto jsem tady,“ řekl Zelenskyj. „Jsme připraveni na mírová jednání, bezpodmínečné příměří. Myslím, že je to velmi důležité. Ale k tomu potřebujeme tlak,“ dodal.
Přítomní lídři se dohodli na společném postupu v boji proti takzvaným netržním politikám, které by mohly ohrozit globální přístup ke kritickým nerostům. Také se zavázali omezit negativní dopady umělé inteligence na pracovní místa a životní prostředí, přičemž zároveň přijali to, co označili za možnou technologickou revoluci. Shodli se také v řadě dalších otázek, avšak summit, který měl být ukázkou jednotného postoje vyspělých zemí k hlavním globálním problémům, nakonec neskončil společným prohlášením o válce na Ukrajině.
Učitelka: Média lhají
Učitelka s třicetiletou praxí na svých výrocích trvá, novináři podle ní o situaci na Ukrajině lhali. Její právník mimo jiné tvrdil, že výpovědní důvod je neurčitý, protože škola neuvedla, co konkrétně jí na výrocích vadilo. „Je zcela evidentní, že učitel nesmí dětem lhát, a nelze mu vytýkat, že dětem říká svůj postoj, i kdyby byl v rozporu s tím, co říkají oficiální místa,“ prohlásil ženin advokát Čestmír Kubát.
Pavel a Duda mluvili o hrozbě útoku Ruska. Maďarka Nováková i Čaputová podpořily v Praze Ukrajinu ČTK/Blesk Zprávy
