Žalobu učitelky na školu zamítl letos v únoru Obvodní soud pro Prahu 6. Uzavřel tehdy, že žena závažně porušila povinnosti pedagogického pracovníka a že po škole nelze spravedlivě požadovat, aby Bednářovou nadále zaměstnávala. Bednářová se následně odvolala k pražskému městskému soudu.
Odvolání nevyšlo
Podle odvolacího senátu porušila učitelka školský zákon, interní předpisy školy i zákoník práce. „Ze svého postavení pedagožky, tedy osoby, jež má u žáků přinejmenším formální autoritu, sdělovala sugestivním způsobem nepravdivé informace nezletilým žákům,“ popsala počínání učitelky soudkyně Patricie Adamičková. „Využila daný prostor k ovlivňování žáků přednesem svých názorů a v podstatě nepřipustila diskusi, protože na otázky žáků reagovala úsečně,“ dodala.
Tématu Ruska a Ukrajiny se Bednářová věnovala v hodině slohu ve třídě 8. A počátkem dubna 2022, tedy několik týdnů po začátku ruské invaze. Žákům mimo jiné tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje. Když namítali, že ve zprávách České televize viděli hořící město, řekla jim, že veřejnoprávní televize je zaujatá. Uváděla také, že ukrajinské nacistické skupiny na Donbase od roku 2014 systematicky likvidovaly Rusy včetně dětí například tím, že je upalovaly a stahovaly zaživa z kůže. Někteří žáci učitelce oponovali a její výklad si nahráli.
Právě z této nahrávky soudy vycházely. Odvolací senát si ji dnes přehrál bez účasti veřejnosti, aby ochránil identitu nezletilých žáků. Následně odmítl námitky Bednářové, že osmnáctiminutový záznam je účelově sestříhaný. Konstatoval, že výklad spíše než hodinu češtiny připomíná výuku dějepisu. „Žákům nesdělila zdroje, z nichž čerpala své informace. Pouze odkazovala na web Protiproud a zpochybňovala veřejnoprávní zpravodajství České televize,“ shrnula projev češtinářky Adamičková.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Učitelka: Média lhají
Učitelka s třicetiletou praxí na svých výrocích trvá, novináři podle ní o situaci na Ukrajině lhali. Její právník mimo jiné tvrdil, že výpovědní důvod je neurčitý, protože škola neuvedla, co konkrétně jí na výrocích vadilo. „Je zcela evidentní, že učitel nesmí dětem lhát, a nelze mu vytýkat, že dětem říká svůj postoj, i kdyby byl v rozporu s tím, co říkají oficiální místa,“ prohlásil ženin advokát Čestmír Kubát.
Pavel a Duda mluvili o hrozbě útoku Ruska. Maďarka Nováková i Čaputová podpořily v Praze Ukrajinu ČTK/Blesk Zprávy
