Jurečka navrhuje: Minimální mzda naroste na 18 900 Kč. Středula se čílí a žádá 19 500 Kč

Minimální mzda se zvedla letos v lednu o 1100 korun na 17 300 korun. Podle podkladů k chystanému vládnímu nařízení za nejnižší částku loni pracovalo asi 118 000 lidí. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) pro příští rok požaduje růst o 2200 korun.

„Na 18 900 korun od ledna vzroste minimální mzda. To představuje růst o 9,2 %, tedy o 1 600 korun. Za MPSV jsme přišli s návrhem na nominálně nejvyšší navýšení minimální mzdy v historii. Od ledna se tak výrazně zlepší příjmová situace řady důležitých profesí, které jsou odměňovány v nejnižších stupních zaručených mezd. Jde například o kuchařky a kuchaře, uklízečky a uklízeče, pracovníky v sociálních službách, ale i další personál. Náš návrh představuje kompromis, protože opět nedošlo ke shodě mezi zástupci odborů a zaměstnavatelů. Odráží dnešní ekonomickou realitu. Musíme pamatovat na to, aby firmy dokázaly zaplatit své zaměstnance a nezačaly kvůli dalším nákladům propouštět,“ uvedl na facebooku vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Středula chce dál 19 500 Kč

„Já si myslím, že ten náš je rozumný kompromis na 19 500 Kč, protože pokud bychom zohlednili inflaci do výše minimální mzdy a to inflaci od roku 2021, tak by současný návrh na to, aby alespoň byla zachována kupní síla minimální mzdy, musela být 21 165 Kč a my jsme zvolili kompromisní variantu. proto navrhujeme 19 500 Kč,“ vysvětloval dnes v ČT šéf ČMKOS Josef Středula.

„Když srovnáváme minimální mzdu s jinými zeměmi, jako je např. s Polskem, které má nižší výkon hospodářství, ale jejich minimální mzda bude dosahovat takřka 23 tisíc korun a to si myslíme, že je k následování (...) Ten návrh pana ministra Jurečky je tak nízký, že bude ten, kdo pracuje, pod hranicí příjmové chudoby pro jednotlivce. Znamená to, že člověk bude moci být na sociálních dávkách a bude to pro něj výhodnější, než aby pracoval. A to si myslím, že je rozhodně špatně,“ pokračoval Středula.

Jednání tripartity, která se na minimální mzdě nedohodla, však označil za věcné, argumentační a nikoliv emotivní.

Jurečkova novinka: Žádost o důchod je možné podat on-line! „Obrovský posun,“ hlásí ministr

Zaměstnavatelé však na tripartitě se skokovým navýšením minimální mzdy nesouhlasili. Navrhovali stejné tempo růstu jako u ostatních výdělků, tedy o 1000 korun.

Poukazují na to, že se s minimální mzdou zvyšují i zaručené mzdy. Ty představují nejnižší výdělky podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce a vyplácejí se v osmi stupních. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Pro letošek se upravil jen nejnižší a nejvyšší stupeň.

Přiměřené minimální mzdy na území Evropské unie upravuje směrnice, kterou sedmadvacítka přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení unijních pravidel do praxe dva roky.

Fiala: Odbory se nedokáží domluvit se zaměstnavateli

Jednání kolem minimální mzdy komentoval v úterním pořadu Ptám se, pane premiére na Blesk.cz i premiér Petr Fiala (ODS).

„Když se podíváme do zahraničí (...) tak tam to, jak vypadá minimální mzda, bývá výsledkem debaty mezi podnikateli, zaměstnanci a odbory, aniž do toho zasahuje vláda. A proč je takový model dobrý? No ten model je dobrý pro to, že jednak se domluví a je tam všeobecná shoda, ale je dobrý také proto, že ta minimální mzda je stanovena v takové výši, na kterou ti zaměstnavatelé mají a jsou na to schopni vydělat. U nás bohužel to musí rozhodovat vláda. Já se té odpovědnosti nezříkám, jenom říkám bohužel, protože odbory se nedokáží domluvit se zaměstnavateli,“ poznamenal premiér.

Nejnižší výdělek teď odpovídá zhruba 40 procentům průměrné mzdy. Podle první navrhované verze by se měl do roku 2028 dostat na 45 procent průměru. Každý rok by tedy podíl rostl o jeden procentní bod.

Od ledna příštího roku by to znamenalo přidání o 1600 korun, tedy o 9,2 procenta. Poměr nejnižšího a průměrného výdělku by pak činil 41,1 procenta. Zaměstnavatelům by se zvedly náklady na nejméně placeného pracovníka o 2141 korun měsíčně, tedy ročně o 25 690 korun. Celkem by je to mohlo stát 2,9 miliardy korun navíc. Stát by na sociálních odvodech získal 680 milionů korun navíc, na zdravotních dalších 290 milionů korun.

„Česká minimální mzda je opravdu nízká, neodůvodnitelně nízká.V Polsku mají už dneska 45 procent poměru minimální mzdy ke mzdě průměrné,“ poznamenal Středula v ČT.