Kostel sv. Václava ve Vršovicích, budova Legiobanky, dům U Černé Matky boží – nebo právě již zmíněná Kytlicova vila, to je několik staveb, kterými za svého života stačil Gočár obohatit tvář hlavního města. V případě Kytlicovy vily šlo o příspěvek ve 30. letech minulého století do tehdy nově budované čtvrti.
„Ohled na reprezentační úlohu hlavního města usnadnil tvůrčí cestu moderní architektuře. Prosazovala se v urbanistických projektech nových sídlišť a čtvrtí, jako bylo sídliště na Babě (koncepci navrhoval Pavel Janák, †74),“ uvádí historik Josef Janáček v knize Malé dějiny Prahy. Vilová kolonie na ostrohu nad Vltavou se na mapách začala rýsovat na přelomu 20. a 30. let.
Nejstarší kostel ve Vršovicích dříve obklopoval hřbitov, dnes náměstí a domy. Díky němu vynikl Gočár
V roce 1932 se začalo s výstavbou nových domů podle návrhů jednotlivých architektů. Nechyběl mezi nimi tehdy 52letý Gočár. Výstavba vily pro odborového radu ministerstva školství a národní osvěty Karla Kytlicu (†84) zabrala rok.
Neobyčejný výhled
„Dům Karla Kytlici je situován ve spodní uliční řadě nad prudkým svahem, což jeho obyvatelům umožňuje krásný výhled na pražské panoráma,“ uvádí historička architektury Dita Dvořáková v knize Slavné pražské vily. Kdo někdy na Babě navštívil zříceninu na ostrohu, ten ví, o jakém výhledu na Prahu je řeč. A kdo ne, měl by se nechat odvézt autobusovou linkou č. 131 na zastávku U Matěje, odkud je to tam co by kamenem dohodil. Stejnak i ke Kytlicově vile, která je jednou z mnoha funkcionalistických perel v okolí.
Dům na míru
Třípodlažní „dům byl navržen »na míru«“, uvádí Dvořáková. „Má podélnou dispozici, s hlavním dvouramenným schodištěm na severní straně. Jižní průčelí s pásovými okny bylo v úrovni polozapuštěného suterénu vysazeno na pilíře, čímž vznikl krytý průchod od garáže ke vstupu. Do suterénu bylo umístěno provozní zázemí, do přízemí byt manželů Kytlicových a jejich dvou dcer. V ustupujícím prvním patře se nacházel provozně samostatný byt babičky.“
„Obytné místnosti byly obráceny směrem na jih, ke každému bytu přiléhala terasa,“ pokračuje historička architektury. Opět s podotknutím na onen výhled. Obyvatelům Prahy se rozprostíral pohled na Podbabu, Dejvice, Bubeneč i Hradčany. Opačným směrem je dnes jako na dlani ve svazích Troji pražská zoologická i botanická zahrada, za níž se na vrcholu úbočí tyčí hradby panelového sídliště v Bohnicích. Vystoupat se dalo i na plochou střechu, která byla rovněž pojata jako terasa. Nechyběly ani sušárna, prádelna, dokonce i sklady uhlí nebo spižírna.
Gočár si dal ale záležet i na výbavě interiérů. Třeba dětský pokoj navrhoval se zřetelem na zabudované dřevěné skříňky a police, dokonce sám dohlédl na výmalbu pokojů a nadto ještě řešil uspořádání zahrady. „Po pravé straně domu vznikla násypem terasa s okrasnými rostlinami a bazénkem, přístupná z arkýře jídelny v přízemí (zimní zahrady), na svazích byly vysázeny keře a za dům ovocný sad.“ Působivý architektonický počin je dnes památkově chráněn.
Víte, že...
… prvorepubliková vilová čtvrť Baba je jednou z několika, které v Praze za 20 let první republiky vznikly? Spolu s Ořechovkou, již navrhovali Jaroslav Vondrák (†55) s Janem Šenkýřem (†63) , Barrandovem, který začal stavět Václav Havel (†81) a Hanspaulkou patří Baba možná k těm vůbec nejznámějším. Dalšívilovou čtvrtí, jež v Praze tehdy vznikala, je například Spořilov.
