23°C
Blesk: Vážený pane starosto, váš předchůdce Jan Jarolím, který seděl v čele vysočanské radnice v letech 2006 až 2021, v dřívějším bilančním rozhovoru pro Blesk uvedl, že Praha 9 je díky soustavnému vývoji dnes „zajímavým pojmem“. Jak vy nahlížíte na uplynulé dva roky, kdy jste byl starostou?
Tomáš Portlík: „Fakticky se na vedení městské částí podílím už od roku 2010. Za tu dobu jsem poznal, že z městských částí je nejprogresivnější, což se odráží na celé Praze. Tak jako se nám dařilo v uplynulých letech, i dnes se nám daří dávat dohromady brownfield ve Vysočanech, který dnes Praze dodává nejvíce bytů na trh, díky čemuž ceny bydlení nejsou ještě vyšší. Nejde ale jen o development. Za ty uplynulé roky jsme zařídili rozšíření parku Přátelství, založili jsme park Zahrádky, zanedlouho budeme mít hotovou základní školu U Elektry, kterou jsme vystavěli z velké části z vlastních prostředků. Zrevitalizovali jsme povodí Rokytky. Dále je to třeba rekultivace sadů Třešňovka. Podařilo se nám rozšířit pozemkový fond městské části, kdy jsme vykupovali pozemky od různých majitelů či institucí. Zdá se mi, že se nám podařil takový kus práce, kterým se nemohou pochlubit ani hipsterské městské části.“
Úspěchy se vypočítávají lehce. Jak je to s neúspěchy, se kterými předešlá koalice vstupovala do volebního období?
„Zpřístupnění Proseckých skal je projekt, o němž se dlouhodobě sní a hovoří. Ale neumím si představit, že by se do něj městská část pouštěla za vlastní peníze. Proto to nebude otázka realizace ani na nejbližší léta. A ač to nejde úplně na vrub Praze 9, nýbrž hlavnímu městu, které se zpravidla stará o sociální služby, musím připustit, že v tom malinko zahálíme. Mrzí mne, že z našeho úhlu pohledu vázne realizace domova seniorů za poliklinikou Prosek.“
Přitom Praha 9 se podle údajů Českého statistického ústavu řadí mezi městské části, kde žije větší množství obyvatel. Až 20% jejích obyvatel je ve věku 65 let.
„Je to dáno tím, že na našem území jsou velká a stará sídliště na Střížkově a Proseku, kde žije obyvatelstvo, co se v těch 70. a 80. letech minulého století přistěhovalo. Proto tam populace patří k těm nejstarším v Praze. Věřím nicméně, že co se zbudování domova seniorů týče, už by to měla být opravdu jen otázka pár roků, blízké budoucnosti.“
Když už jsme u té polikliniky Prosek – v minulých letech se čile hovořilo o tom, že by zde měla vzniknout také nová základna Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy. Jak to vypadá s její realizací?
„Praha 9 poskytla hlavnímu městu pozemky už před 3 roky. Od té doby předešlá koalice (Piráti, Praha sobě, TOP 09, STAN a KDU-ČSL - pozn. red.) pro realizaci záchranky, pokud vím, neudělala vůbec nic. My jsme připravili dočasné řešení pro záchranku, tím by byla nástavba pavilonu na poliklinice Prosek – a tento projekt je už nyní ve stavebním povolení.“
Před 5 lety, když tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) přišel s plánem tzv. „vládní čtvrti“ v Letňanech, která by byla částečně i na pozemcích Prahy 9, bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a ostatně i váš předchůdce pan Jarolím místo ní preferoval nemocnici. Nepomohla by i ta řešit zdravotní a sociální problémy obyvatel Prahy 9 a blízkých městských částí?
„A priori mi nevadil projekt tehdejší vlády. Z mého pohledu má úřednická čtvrť smysl, protože stávající budovy ministerstev už mají svůj věk a opotřebení, jsou náročné na údržbu, jsou rozkouskované po Praze. Že by byly na jednom místě, smysl dává. Ale kdybych se vrátil k otázce, co s pozemky v Letňanech, nyní se na magistrátu hovoří o tom, že by místo vládní čtvrti vznikla obytná čtvrť sociálních bytů. Území v Letňanech vnímám jako lokalitu rozvoje, který Praha potřebuje. Ale nelze tam stavět ani obytnou čtvrť, pokud nebudou zajištěna adekvátní dopravní napojení, pokud nebude dostavěn Pražský okruh, pokud nebude ve spolupráci i se státem garantovaná veřejná infrastruktura, a to i včetně nemocnice. A sice se tedy před lety hovořilo o možném rozvoji severovýchodu Prahy, hlavní město v tomto ohledu dosud neudělalo vůbec nic, co jsem vyjmenoval.“
Babiš je nadšený, zhlédl se v Paříži a do Letňan by rád přesunul tisíce úředníků do nové čtvrti za 10 miliard. Hřib v Praze "úřednické ghetto" nechce Jaroslav Šimáček, Blesk Zprávy
Vy nyní i coby pražský zastupitel, i předseda výboru pro investice, budete ve vedení města Prahy. V tomto ohledu tedy hodláte nějaké změny ohledně vývoje zmíněného území nastartovat?
„Je zapotřebí na to sehnat peníze, což se v předešlých letech nesetkalo se zájmem. V tomto ohledu je tedy toto ten první krok. Protože nelze říct jen, aby se Praha rozšiřovala, je zapotřebí i říct, jakým způsobem. Nově sestavenou magistrátní koalici (Spolu, Piráti a STAN - pozn. red.) v tomto ohledu čeká série nepopulárních rozhodnutí, neboť bude zapotřebí zrevidovat tvrdým způsobem běžné výdaje. A to nejen kvůli budoucím plánům, ale i akutním problémům.“
Kterými jsou?
„Je nutné zrevidovat financování městských částí, protože když se to současné nezmění, některé městské části budou mít problém třeba při zajištění nejrůznějších služeb, například chod škol. Když to řeknu s nadsázkou, mělo by se teď z hlediska města hledět především na to, zda mají rodiče možnost umístit své dítě do školy, než zda bude metro zajíždět do Písnice, nebo kdy se začne stavět Vltavská filharmonie. To jsou projekty sice krásné a užitečné, ale s finančním deficitem je nelze realizovat.“
Na nedávném sněmu starostů jste se zasazoval o to, aby hlavní město plošně nezakazovalo technické hazardní hry, z jejichž provozu plynou na magistrát peníze. Jak byste si jejich fungování představoval a kolik by to reálně pražské pokladnici mohlo vynést?
„Bavíme se o částkách v řádech několika set milionů, které magistrát dříve rozděloval městským částem. A co se problematiky zákazu týče, nejde jen o výnosnost, jež by pro magistrát a radnice byla přínosná. Hazard se hraje nyní ještě víc, než když byly technické hry povolené. Pouze se přesunul na jiné formy, na internet, nejrůznější aplikace. Z těch ale příjmy nejdou městu, nýbrž státu.“
Takže nejde ani tak o etický problém, jako spíše o otázku získání peněz?
„Hazard tu byl, je a bude. Netvrdím, že je lepší nic nevidět a předstírat, že je vše v pořádku. Ale v tomto ohledu je plošný zákaz technických her pro město jako takové nelogický. Souhlasil bych s určitou regulací, protože hazard na internetu je přístupný prakticky všem bez výjimky, kdežto kamenné provozovny nějaká pravidla mají. Z hlediska města by ta pravidla mohla být třeba taková, aby město vyhláškou povolovalo provoz heren a kasin tak, aby se týkaly jen určité sociální skupiny lidí, tedy aby provozovny byly například minimálně ve čtyřhvězdičkových hotelích, eventuálně v jiných podnicích. Tím by se zamezilo, aby hazard hráli lidé v nějaké tísnivé životní situaci, kteří se závislostí mají problémy.“
Loni podle našich informací radnice řešila hned několik stížností ohledně fungování Prosecké vyhlídky. Místní si stěžovali na nadměrný hluk, nepořádek. Došlo ke zlepšení?
„Ona ta vyhlídka je svým způsobem problematická. Kdo vyrůstal na Střížkově nebo na Proseku, ten na vyhlídku či na Prosecké skály chodil s kamarády, brával tam své první lásky, zažíval neřesti mládí, které právě spočívají i v tom, co popisujete. Na druhou stranu jsou tu obyvatelé, kterým toto jednání v jinak klidné části Prahy začalo vadit. Jedna z těch změn oproti minulosti je podle mého ta, že zatímco dříve na skály chodili lidé pěšky, dnes už má řada mladých auto nebo motorky, kterými tam jezdí. Chtějí se v partě vytahovat před ostatními, túrují po večerech nebo nocích motory, napijí se, dělají hluk. Z mého pohledu je to pochopitelně špatně, ale na druhou stranu to není nic, čemu by mohla městská část efektivně předejít.“
Takže řešení v dohledné době není?
„Vývoj tohoto území není uzavřený. V plánu bylo na vyhlídce postavit restauraci, čímž by došlo k určité kultivaci prostoru, zklidnění. Také se léta hovoří o zpřístupnění podzemí Proseckých skal, ale to jsou projekty, na které městská část v tuto chvíli finance nemá. Co se okamžitého řešení týče, zvažujeme umístění kamery pro strážníky. Velice nerad bych, aby se to zvrhlo z jednoho extrému do druhého, že by tam policisté jezdili několikrát do noci, protože se tam vlastně nesmí nic. Jde o to, najít konsensus, protože jde o krásnou lokalitu, která má sloužit lidem. Ne aby lidi odrazovala od toho, že tam nemají co dělat.“
Vyhlídka Prosecké skály nabízí zajímavé pohledy na Prahu. Zejména večer a v noci však láká partičky, které zde krom hluku umí ztropit i pěkný nepořádek. (květen 2022) David Zima
Zpátky k rozvoji městské části. Praha 9 loni po úmrtí britské královny Alžběty II. deklarovala, že by ráda pojmenovala jedno ze svých náměstí jejím jménem. Tento plán nadále platí?
„Jde o náměstíčko ve Vysočanech, toho času beze jména, mezi radnicí, nákupním centrem Fénix a anglickým gymnáziem. Náš záměr nadále trvá. Kde jinde v Praze hovoří symbolika tak výmluvně pro pojmenování náměstí jménem královny Alžběty, než před anglickým gymnáziem. A nepůjde jen o nové pojmenování, plánujeme tento prostor celkově přetvořit ve studijní piazzetu, malý parčík. Hotový projekt bychom rádi prezentovali už letos.“
Správa železnic prezentovala projekt ohledně zkapacitnění železnice v hrdlořezském parku Smetanka. Obyvatelé protestují – je to v zásadě už druhý projekt po Železničním mostě pod Vyšehradem z dílny Správy železnic, který budí kontroverze. Jak se radnice staví k přemostění stávajících 3 železničních mostů v Hrdlořezích?
„Tak tam je to přesně opačně, než s náměstím Alžběty II. Bojujeme proti tomu. Rozumím veřejnému zájmu, rozumím zkapacitnění železnice. Ale jde o nešťastnou lokalitu, pro jejíž přírodní ráz by to byl tvrdý úder. Považuji do určité míry za zvěrstvo, že se stát nesnaží hledat citlivější řešení, než tak dramatický zásah do území. Nemluvě o životech lidí, kteří tam bydlí. Z minulosti víme, že když naši předkové stavěli železnice, dělali to s estetickým citem i respektem k přírodě. Tady bych očekával, že se bude dít totéž. Místo toho jde o odporný železniční brutalismus, který se do Hrdlořez zásadně nehodí.“
Pane starosto, poslední otázka. Při sestavování koalice na magistrátu, což zabralo 5 měsíců, jste jako ODS čili Spolu odmítali jít do koalice s Prahou sobě. Také se nezřídka řadíte ke kritikům některých jejich politiků. V Praze 9 jste však do koalice s TOP 09, STAN, KDU-ČSL a právě Prahou 9 sobě šli. Proč ta rozdílnost?
„Podle mého názoru je lepší, pakliže koalice vznikne na širším názorovém půdorysu. Ideálně i s těmi, se kterými ne vždy panuje ideologická shoda. Proti Praze sobě na magistrátní úrovni se ale vymezuji, protože její 4 roky spoluvlády byly podle mého promarněné. V Praze 9 to dokládá zhoršené financování městských částí, o kterém jsme hovořili, a jež řešil tehdejší náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha sobě), jehož si jako jinak lidsky i jako odborníka vážím. Nebo také nulový postup co se budování základny Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy týká (sociální oblast v předešlé koalici měla na starosti radní Milena Johnová z Prahy sobě – pozn. red.), v dopravě (náměstkem primátora pro oblast dopravy byl Adam Scheinherr z Prahy sobě – pozn. red.) je to zase nesmyslné malování cyklopruhů namísto toho, aby se řešilo celoměstské jednotné parkování. V tomto směru třeba s Prahou 9 sobě podobné zkušenosti ani problémy nemám.“
