23°C
Strašnická smuteční síň se v pátek v jednu hodinu odpoledne zaplnila rodinou, přáteli i kolegy významného českého novináře a překladatele Zdeňka Velíška, hosté zaplnili celý sál a řada dalších postávala venku. Velíškovu rakev z tmavého dřeva zdobil bílý věnec od vnoučat Michala a Anežky, kolem pak byly věnce a květiny laděné do modra, a to jak od Velíškových dětí, tak od kolegů „zahraničářů“. Smuteční obřad zahájila píseň Kometa od českého písničkáře Jaromíra Nohavici, hned po ní vystoupil první z řečníků, Velíškův vnuk Michal.
Vzpomínky na jedinečného člověka
Ten na ikonu české žurnalistiky vzpomenul především jako vnuk na svého milovaného dědečka. „Vzpomínám, jak jsme s dědečkem vyrazili na výlet, když tu mi v jednom obchodu se suvenýry padla do oka papírová rytířská helma. Dokola jsem dědečka prosil, aby mi ji koupil, ten nakonec svolil, měl ale jednu podmínku. Musel jsem o výletě napsat krátké povídání. Já jsem k tomu přistoupil s odpovědností žáka druhé třídy a požadovaný formát A5 jsem zaplnil několika málo řádky textu, které pojednávaly pouze o zmiňované helmě, a zbytek stránky jsem doplnil neumělou ilustrací oné helmy.“
Mezi smutečními hosty nechyběli ani Velíškovi kolegové z české televize jako například Jakub Szántó, Martin Řezníček, Světlana Witowská, Michal Kubal nebo Daniel Stach. Poslední dva zmiňovaní na svého kolegu také zavzpomínali ve smutečních řečech. „Odešel v tobě člověk, který se vždy vymykal. Vždycky jsi byl jiný, než všichni ostatní. Když tvoji vrstevníci počítali roky do důchodu, ty jsi začínal svoji televizní kariéru a vysílal jsi v letech, kdy my se pravděpodobně nebudeme na tu televizi ani dívat. Měnili se prezidenti, papežové, kancléři a kancléřky, ale jedno zůstávalo stejné – Zdeněk Velíšek. O to těžší je, se s touto ztrátou smířit,“ řekl ve své vzpomínce novinář a kolega Michal Kubal.
Na Kubalovu řeč navázal další z Velíškových kolegů, o dvě generace mladší Daniel Stach. „Odešel PAN Velíšek. Ta tři písmena v největší zkratce vyjadřují to, jak na lidi působil. Jako noblesní džentlmen, jako skvělý novinář, jako inspirace pro lidi okolo něj.“
Velíškova kariéra
Velíšek vystudoval filologie na Univerzitě Karlově. Mluvil šesti jazyky, a jak vzpomenuli jeho kolegové, byl schopný simultánně překládat nejen z cizích jazyků do češtiny, ale i z jednoho cizího jazyka do druhého. Bez své mateřštiny se tak bez sebemenších problémů obešel.
Za léta své kariéry vyzpovídal v rozhovorech ty největší osobnosti politického dění. Když 11. září 2001 padla k zemi Dvojčata po teroristickém útoku, většina z nás si vybaví zprávy v České televizi, kde nebyl nikdo jiný než právě Zdeněk Velíšek.
Zdeněk Velíšek se narodil 23. února 1933 v Českém Krumlově, vystudoval děčínské gymnázium a poté hispanistiku a bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Do tehdejší Československé televize nastoupil v roce 1968, po sovětské okupaci ale musel televizi opustit. Živil se překladatelstvím a tlumočnictvím, na Kavčí Hory se vrátil po listopadové revoluci, kde působil jako zahraniční zpravodaj, redaktor, komentátor, editor či spolutvůrce pořadu o zahraničním dění Horizont ČT24. Za svoji celoživotní popularizaci francouzské kultury získal v roce 2015 od Francie dokonce Řád umění a literatury.
