Usmívají se primáti i nenarozená miminka. Jak poznáme úsměv pod rouškou a kdo ho má nejfalešnější?

Psychologové se domnívají, že existují dva základní úsměvy. Prvním je spontánní, který je spojen s pozitivními emocemi. „Je to takový ten milý úsměv, kterým zapojujeme jak svaly okolo úst, tak svaly kolem očí,“ popsal Blesku garant experimentu a psycholog Martin Dolejš, vedoucí katedry psychologie Filozofické fakulty UP. Pak je tu druhý, falešný či hraný úsměv. „Zde se používají většinou jen svaly okolo úst a většinou je asymetrický.“

Úsměv je důležitý nástroj při komunikaci. Nezastupitelnou roli hraje během navazování vztahů, mezi přáteli, rodinou a obrovskou nadhodnotu má i při získávání sexuálních partnerů. Nejdůležitější místo, které nám poví, jestli se usmíváme upřímně anebo jsme falešní, se nachází dole, vedle koutku očí. Typické vrásky kolem očí jsou výsledkem opravdové radosti. Proto v roušce poznáme jen opravdový úsměv – jak se říká, když radost kouká z očí.

S úsměvem jde všechno lépe?

Zatímco základní úsměvy jsou dva, jejich druhů už je mnohem více. Známý americký psycholog Paul Ekman a jeho kolegové popsali až 18 druhů úsměvu. „Například zde máme spontánní úsměv, úsměv se strachem, ‚copingový‘ úsměv pro obtížné situace. Za nejfalešnější je považován úsměv letušky. Je profesionálně naučen,“ dodává psycholog. Podle odborníka se dá obecně říci, že lidé rádi pracují s těmi, kteří se spontánně usmívají, a vede to k efektivnější spolupráci.

Právě z toho důvodu dala podnět k výzkumu, který se zabývá úsměvem, společnost E.ON. „Chtěli jsme zjistit, jak moc chybí, když jsme o něho v posledním roce a půl kvůli nošení roušek a respirátorů ve veřejném prostoru přišli,“ vysvětluje Jan Zápotočný, člen představenstva E.ON Energie. Podle výsledků výzkumu má úsměv obrovskou moc. Když se na někoho usmějeme, začne se na věci dívat až o 37% pozitivněji.

Od ucha k uchu

Výzkumu se zúčastnilo více než 400 respondentů v on-line i živém prostředí. „Lidé měli za úkol ohodnotit fotografie několika desítek jim neznámých tváří podle sympatií. Některé fotografie byly usměvavé, jiné neutrální,“ říká Dolejš. Také se zkoumalo, jak hodnocení ovlivní asistentka, která se buď usmívala, nebo byla neutrální.

Respondenti, na které se asistentka v průběhu výzkumu smála, hodnotili fotografie až o 37% pozitivněji. To dle závěrů dokazuje, jak silně působí úsměv na lidskou psychiku.

I se dokonce řetězí. Když se asistentka i osoba na fotografii usmívala, respondent kladně hodnotil o 87%. Jeden úsměv tak dokáže téměř zdvojnásobit energii druhého úsměvu. 

Každý tak nějak podvědomě tuší, že pozdvihnuté koutky úst značí něco pozitivního. Když se usmíváme, okolí nás vnímá lépe, než když jsme zakabonění a zamračení. „Úsměv na naší tváři zvýší šanci, že nás okolí bude vnímat pozitivněji až o 34%,“ myslí si Zápotočný. 

Reakce jen na vlastní oči?

Že nejvíce úsměv doceníme, když jej vidíme na vlastní oči? To totiž samo o sobě předpokládá minimálně oční kontakt dvou nebo více lidí. Dle závěrů výzkumu ale úsměv zdařile funguje i tam, kde ho ostatní nevidí – v internetovém nebo telefonickém prostředí. Tam totiž skrz zákaznický servis také nejčastěji lidé řeší problémy, dotazy či stížnosti.

Experiment podle odborníků dokazuje, že je jedno, jestli se na nás usmívá někdo přes internet, naživo či po telefonu. Všechny situace nesou ovoce, když se při nich smějeme. Navíc podle výzkumu dává 98% respondentů přednost komunikaci s lidmi, kteří se usmívají. 84% lidí druhému člověku úsměv ve většině případů oplatí. Proto bychom se měli řídit ponaučením, že úsměv je dar, který nás nic nestojí, tak bychom s ním neměli šetřit. Tím spíše, když už na svět přicházíme s pláčem.

Miminka v bříšku se také usmívají

Spontánní úsměv máme prý podle Dolejše společný s opicemi. Má evoluční původ. Slouží k navazování vztahů a udržování přátelství. „Lidé jsou schopni až na 90 metrů poznat usmívajícího se člověka. To jim říká: buď je to přítel, pusť ho k sobě, nebo je to nepřítel, připrav se na boj či něco podobného,“ povídá se zaujetím expert na lidskou mysl. Úsměv prý lze pozorovat už u miminek v bříšku. „Vědci zjistili, že se plod umí zhruba od 23. týdne usmívat.“

Úsměv má dále velký význam ve vývoji člověka. „Je to nástroj komunikace matky s dítětem, protože dítě ještě nezná slova. Maminka úsměvem dítěti ukazuje, že jí může věřit, že je v bezpečí, že je milované a že je její syn nebo dcera,“ doplňuje psycholog.

Do konfliktu jedině s úsměvem

Podle odborníka nám toto obličejové gesto též pomáhá získávat zdroje a překonávat náročné situace. Navíc prý snižuje vnitrodruhovou agresivitu. „Když máte dva národy a ony spolu fungují a usmívají se přitom, tak je tu malá šance, že spolu budou válčit.“ U zvířat je úsměv ještě důležitější nástroj pro dorozumívání než u lidí. Jak psi, tak opice se umí usmívat nebo projevovat pozitivní energii.