Petřínská lanovka od svého vzniku v roce 1891 prošla už třemi kompletními proměnami. V průběhu následujících pěti let ji čeká další, v pořadí čtvrtá celková rekonstrukce. „Za všechno může Klub českých turistů, který byl v roce 1889 na zájezdu ve Francii, kde jim naprosto učarovala Eiffelova věž. V tu chvíli se zrodila myšlenka Petřínské rozhledny, na kterou záhy navázala i lanová dráha, vysvětlil Blesku vedoucí archivu Dopravního podniku hl. m. Prahy Pavel Fojtík. Lanovka byla nezbytná, aby se Pražané dostali k rozhledně pohodlně.

Velkolepým plánům hrála do karet příprava Jubilejní zemské výstavy, která se konala v roce 1891, kromě petřínské lanovky se tehdy podařilo postavit i lanovku na Letnou.

Postaveno za pět měsíců

Stavba samotné lanovky začala v únoru roku 1891. Plán k její stavbě byl připraven už o rok dříve, a tak nic nebránilo tomu se stavbou začít. Práce trvaly neuvěřitelně krátkou dobu, za pouhých pět měsíců se mohli první Pražané vyvézt v té době nejdelší lanovkou v celém Rakousku-Uhersku k nové rozhledně.

Dráha první lanovky byla trochu jiná, než jak ji známe dnes. Spodní stanice byla o něco výše, než leží v současnosti, a lanovka končila zhruba v místech, kde se nyní nachází restaurace Nebozízek. Mezistanice v tu dobu neexistovala. Délka lanovky byla 396,5 m a princip kolejí byl stejný, jak ho známe dnes. Tedy jednokolejný, pro vyhýbání vozů pak sloužil krátký dvoukolejný úsek.

Lanovka jezdila „na vodu“

Zcela jiný byl i pohon, na který tehdejší lanovka jezdila. „Lanovka funguje na principu převahy vody napuštěné do vodojemu hořejšího vozu. Když vůz dojede na dolejší stanici, vyprázdní se nádržka samočinně záklopkou. A tak jsou v pohyb uváděny oba vozy připjaté k ocelovému lanu,“ popisuje princip pohonu Jan Klecanda ve své knize Devatenácté století slovem i obrazem, dějiny politické a kulturní. 

Vodní pohon měl ale hned několik úskalí. „Jednak se stávalo, že v zimním období voda často zamrzala, jednak podle některých dobových informací při čerpání většího množství vody do lanovky docházelo v obytných domech dole na Újezdě k prudkému poklesu vody ve vodovodu,“ popisuje nedostatky Fojtík.

Přes 30 let nepřetržitého provozu

Provoz lanovky ukončila první světová válka v roce 1914. Tento stav trval až do roku 1931, kdy byla lanovka převedena do majetku Elektrických podniků hlavního města Prahy, a začaly se dít velké věci. Na rok 1932 byl totiž naplánovaný všesokolský slet, proto bylo potřeba lanovku nejen zprovoznit, ale také prodloužit do míst, ze kterých ji známe dnes. Původně měl být zachován vodní pohon, ale byl příliš drahý a také se potýkal se zmiňovanými problémy, proto se rozhodlo, že bude petřínská lanovka elektrifikována. Byly také zbourány obě původní stanice, jako spodní nástupiště se zvolil barokní dům a horní stanice byla nově vystavěna. Nově vznikla i mezistanice na Nebozízku.

Druhá světová válka ale provoz lanovky nezastavila, to udělalo až počasí. „Během deštivého června roku 1965 došlo při jedné jízdě k rozkymácení vozu. Zjistilo se tehdy, že k tomu došlo kvůli nestabilnímu podloží k drobnému vybočení kolejí. Provoz byl okamžitě zastaven, bohužel začalo docházet k sesuvům čím dál tím častěji. Až v roce 1967 jeden z masivních sesuvů celé těleso lanovky zniči,„ dodal Fojtík. Když se dokonce při okupaci v roce 1968 v horní stanici usadili sovětští vojáci, už jen málokdo věřil tomu, že se lanovka vůbec někdy ještě rozjede.

Další obnova v 80. letech. A jak to bude dál?

Na lepší časy se lanovce začalo blýskat v 80. letech minulého století. V roce 1981 proběhly rozsáhlé sanace Petřína, které mimo jiné zajistily potřebné odvodňování celého svahu, čímž se zamezilo častým sesuvům půdy. Stavba nové lanovky začala v roce 1983 a o dva roky později už se na Petřín zase vozili Pražané. Od té doby funguje prakticky v nezměněné podobě dodnes, od roku 1985 převezla celkem 55 milionů lidí.

Zub času ale začná působit a lanovka začíná být znovu v havarijním stavu. Praha tedy rozhodla, že v následujících pěti letech se lanovka dočká kompletní rekonstrukce. „Každý rok se petřínský svah posouvá o několik milimetrů a lanovou dráhu je nutné pořádně zakotvit. Nefunguje odvodnění, degradují části svrchních betonových desek a nevyhovuje lanový systém,“ řekl začátkem ledna náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy Adam Scheinherr (Praha Sobě). Opravy, jejichž součástí bude i výměna vozů, na něž Dopravní podnik vypíše designovou soutěž, by měly zabrat asi osm měsíců a předpokládané náklady jsou 210 milionů Kč.

Video
délka: 00:37.95

Všichni na Petřín! Lanovka se po opravě vrátila do provozu Tadeáš Provazník

Fotogalerie
33 fotografií