8°C
Současné práce navazují na dřívější rekonstrukci z roku 2008. Tehdy se opravovaly klenby, nyní je rekonstrukce mnohem komplexnější a opraví se i samotné stěny sálu. „Pracují na nich odborníci, kromě stěn opravují i spáry, a pokud je někde potřeba opravit i kamenné bloky, tak se věnují i jim,“ popsal práce mluvčí Hradu Vít Novák.
Řemeslníci pracují na lešení, které lze posouvat na kolečkách a postupně se pohybují po celém obvodu sálu. I díky tomu je lze přerušit na slavnostní předávání vyznamenání při příležitosti oslav vzniku Československa 28. října.
Sundavají se okna
Severní strana už má stěny opravené včetně oken, která se kvůli tomu musela vyndat, aby na jejich obnově mohli pracovat truhláři. Nyní se pracuje na jižní stěně, která je obrácená směrem do centra města. „Očekává se, že práce budou pokračovat do konce roku,“ doplnil Novák.
Kromě toho se rekonstruovala i terasa sálu. Opravilo se kovové zábradlí, na které měly negativní vliv změny teplot. „Dělaly se tam dilatační spáry a osadilo se to dřevěným madlem, aby se ten povrch tolik nezahříval,“ popsal mluvčí Novák. Celou rekonstrukci si mohou prohlédnout i turisté a návštěvníci, kteří si zakoupí prohlídkový okruh. Procházet mohou pouze středem sálu, kde je pro ně vyhrazený koberec.
Opravuje se i fasáda
Kromě Vladislavského sálu se na Pražském hradě opravuje také vnější fasáda Nového královského paláce. „Tam probíhá také výměna oken a na ni navazuje nový nátěr. Také se snažíme, aby to bylo hotové do konce roku,“ doplnil Novák.
Pozdně gotický Vladislavský sál vznikl v letech 1490 až 1502 pod vedením architekta Benedikta Rejta a stavebně se zachoval v původní podobě. Vznikl spojením několika starších prostor na místě, kde bývaly sněmovní sály patrně už od Vratislava II. Ve své době byl největším světským klenutým sálem na světě. Od korunovace Karla VI. roku 1723 se v něm pořádaly korunovační hostiny. Od roku 1918 slouží pro nejvýznamnější státní slavnosti, volbu prezidenta republiky či výjimečné vystavování korunovačních klenotů.
