Podzemní nemocnice, oprava energetické sítě. Jak se Česko podílí na rekonstrukci Ukrajiny?
Svět s napětím sleduje, zda se ve čtvrtek sejdou prezident Ukrajiny a Ruska Volodymyr Zelenskyj a Vladimir Putin v Istanbulu, aby poprvé tváří v tvář mluvili o příměří, nebo dokonce o trvalém míru na Ukrajině. Země bránící se bezprecedentní agresi opakovaně potvrdila, že by se ráda stala členem Severoatlantické aliance. To striktně odmítá Rusko a americký prezident Donald Trump také avizoval, že země do NATO nepatří. Ukrajina se zřejmě nedočká ze strany USA ani bezpečnostních záruk. Jak to nahrazují členské země Evropské unie? A jak konkrétně pomáhá Česko v rekonstrukci válkou zasažené země?
Válka na Ukrajině se zatím k svému konci neblíží, nicméně rekonstrukce tříletými boji zničeného území už dávno začala. Hned jak ruská raketa zničí nemocnici, energetickou soustavu nebo třeba most, se Ukrajina pustí do oprav. A výrazně pomáhají západní státy, včetně Česka.
Jak popsali na konferenci Evropa jako úkol úředníci z ministerstev zahraničí nebo průmyslu a obchodu, Česko pomáhá třeba s digitalizací státní správy nebo obnovuje právě ty zasažené nemocnice.
„Obnova Ukrajiny znamená obnovu života na Ukrajině, je to taky budoucnost Evropy. Česko převzalo patronát nad obnovou regionu kolem Dněpropetrovska, kde v současnosti pomáhá stavět třeba protiraketové kryty nebo obnovuje zasaženou energetickou infrastrukturu. Jsme moc vděční Česku, ale i ostatním zemím za pomoc,“ řekla na konferenci Olha Myškyna, náměstkyně odboru pro euro-atlantickou integraci na úřadě ukrajinského prezidenta.
Novinkou v pomoci Ukrajině je investiční záměr z Národní rozvojové banky, který byl schválen v březnu. Jak měl možnost s projektem seznámit Blesk, je rozdělen na dvě části - investice do privátního sektoru a také do veřejného sektoru za celkově 6 miliard korun. Zatímco privátní sektor jsou různé podpory firmám, které na Ukrajině působí, veřejný sektor je mnohem konkrétnější.
Jde o obnovu šesti vybraných nemocnic napříč Ukrajinou, v ceně jedné miliardy korun. Tyto prostředky nepochází jen od české vlády, respektive české Národní rozvojové banky, ale částečně jsou kryté prostředky ukrajinských bank, Evropské unie a soukromého sektoru, který financuje zbylých 5 miliard.
Co Rus zničí, to Rus zaplatí
Velká část rekonstrukce Ukrajiny se financuje právě z prostředků Evropské unie, které ale nepochází od evropských daňových poplatníků. Jde o zmrazené ruské prostředky, třeba z bank nebo majetku, které byly lidem spojených s vládou Vladimíra Putina zadrženy. Těch prostředků však není ani zdaleka dostatek na zaplacení celkové poválečné obnovy Ukrajiny.
Odhaduje se dohromady všechny země EU zmrazily majetek a finance za zhruba 300 miliard eur. „Ukrajinská vláda odhadla poválečnou reparaci na úrovni 750 miliard eur. Proto je potřeba, aby se našla kombinace jak ruských aktiv, tak přímého placení z Ruska za odpovědnost a dalších investic ze západu. Mělo by to být jako byl Marshallův plán obnovy Evropy po druhé světové válce,“ popsal na konferenci Iulian Romanyšyn, výzkumník strategických a integračních studií univerzity ve švýcarském Bonnu.
Jenomže samotná oprava nestačí. „Když v roce 2014 ruští bojovníci vyhodili do vzduchu most na Severodoněcku, Evropská unie ho v roce 2016 opravila za 2 miliony eur. Ruští bojovníci ten samý most ale v roce 2022 vyhodili do vzduchu znovu, čímž se vypařily i investice evropských daňových plátců. I proto je potřeba nevyhnutelně zabezpečit bezpečnost a obranu země,“ uvedl v diskusi David Stulík, speciální zástupce pro východní partnerství na českém ministerstvu zahraničí.
Na to už částečně myslí při současných opravách. Jak Blesku prozradil zdroj z ukrajinské vlády, nemocnice, které Česko třeba opravila v Charkovské oblasti, jsou z velké části budované v podzemí. Podobně třeba vylepšují i zmíněné bunkry.
Členství v NATO a v EU je to priorita
Z ukrajinské vlády také zní stále stejné volání – svobodu a bezpečnost nám zabezpečí členství v NATO a v EU. „Zůstává to naší nejvyšší prioritou. I přes současné události jsme členství v NATO ve vládě nesmetli ze stolu. Taky občané Ukrajiny vyjadřují podporu tomuto úsilí ve velkém,“ popsala Myškyna ve svém příspěvku na konferenci.
Právě současná situace, myšleno chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, je překážkou. Ten totiž řekl, že členství Ukrajiny v NATO není na stole a není ochoten napadené zemi ani poskytnou bezpečnostní záruky.
Zdroj Blesku z prostředí ukrajinské vlády však stále věří, že Trump nepřestal podporovat Ukrajinu a že i přes jeho vyjádření má stále na mysli nejlepší zájmy Ukrajiny, ne Ruska.
Mezi tím se ale pokračuje v integraci Ukrajiny do evropských struktur a podle odborníků docela úspěšně. Ukrajina je jedna ze dvou zemí, společně s Moldavskem, které postupují v integrací nevyhnutných reforem velkou rychlostí, čímž se přibližují unijnímu členství. Nicméně minimálně do roku 2029 se s přijetím Ukrajiny do Unie nepočítá.
Evropský roaming i na Ukrajině
Prostřednictvím postupující integrace do EU a spolupráce mezi evropskými zeměmi a Ukrajinou se posiluje strategická významnost země, a tím i její bezpečnost. Jak? To na konferenci upřesnila Petra Gombalová Kyslingerová, ředitelka divize Ukrajina na Evropské služby pro vnější činnost.
„Stojí to na třech pilířích, zabezpečení obrany, financí a přístupu na trh. Kromě dodávek zbraní a zbraňových systémů, zabezpečujeme finance prostřednictvím zmíněných ruských aktiv, ale třeba i pomáháme v odhalování intervencí cizích mocností, manipulací nebo třeba v ochraně kyberprostoru. Pak jsou to aktivity spojené s přístupovými rozhovory do EU, kde EU dělá kroky směrem k Ukrajině. Například zanedlouho bude evropský bezplatný roamingový systém zpřístupněn i na Ukrajině,“ popsala Gombalová Kyslingerová.
