Experimentální dietní kuchyně vznikla v rámci 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v prostorách Státního zdravotního ústavu na Vinohradech. Nově se v rámci ní budou vzdělávat studenti nově otevřeného oboru Nutriční terapie, kteří mohou najít uplatnění například v některé z pražských nemocnic či v jiných zdravotnických zařízeních se stravovacími provozy.
„Jedná se o pracoviště, které bude sloužit nejen k tomu, aby se zde studenti vzdělávali ohledně toho, jak správně vařit, ale i jak se starat o své tělo a zdraví, jak se správně stravovat a hlavně jak dbát o správnou stravu pacientů,“ sdělil při příležitosti otevření pracoviště rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Kuchyně jako pro smetánku
Moderní vybavení kuchyně bere dech. Při letmém pohledu si lze těžko představit, že se zde budou učit nutriční odborníci, a ne profesionální kuchaři. Na jejich výuku bude dohlížet Radek Šubrt (48), který je odborníkem na stravování, profesionálním kuchařem a zároveň jedním z lektorů.
„Dominantou místnosti je pracovní nerezová plocha s šesti varnými deskami, u které může najednou pracovat až 12 studentů pod dohledem lektora,“ vysvětlil při představení kuchyně. Vařiče jsou indukční, prý kvůli bezpečnosti, pod nimi se nachází zásuvky pro nejrůznější drobné elektrospotřebiče jako třeba mixéry.
V nové experimentální dietní kuchyni na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy se budou učit budoucí nutriční terapeuti. David Zima
„Studenti budou mít k dispozici prakticky vše, s čím se ve stravovacích zařízeních mohou setkat. Od běžných pánví po thermomix, výkonné mixéry na výrobu faše nebo spotřebič na metodu pomalého vaření nebo vaření ve vakuu, tzv. sous-vide,“ upřesnil odborník. V rámci semestrální výuky se studenti budou učit správně vařit polévky, omáčky, masa, zeleninu i přílohy – a to i tak, aby při tepelné úpravě ztratily co nejméně výživových hodnot. Také si osvojí přípravu speciálních jídel, třeba bezlepkových či bezlaktózových.
Šubrt také připustil, že nejrůznějších moderních vymožeností je v rámci kuchyně na jednom místě tolik, že se s nimi budoucí absolventi v některých stravovacích zařízeních po českých nemocnicích ani nesetkají. To by prý ale nemělo bránit v co nejpreciznější výuce. Dosavadních absolventů je přitom velmi málo.
Nutričních terapeutů je málo
Dana Hrnčířová z Ústavu hygieny Univerzity Karlovy totiž uvedla, že nejen pražské nemocnice trpí nedostatkem nutričních terapeutů. Ti přitom mají oprávnění starat se nejen o specifické stravovací potřeby pacientů, ale zároveň mají i oprávnění předepisovat bezlepkové či bezlaktózové diety pro děti do škol. V tom se liší od výživových poradců. „Ti mohou pracovat pouze se zdravými lidmi,“ sdělila.
Milionová investice
Zbudování a zařízení moderní kuchyně vyšlo na více než 17 milionů. Státní zdravotní ústav slovy jeho ředitele Pavla Březovského uhradil zhruba polovinu vynaložených financí, zbytek byl hrazen z dotací ministerstva zdravotnictví, z fondů Evropské unie projekt získal více než čtyřmilionovou podporu.
Podle odborníků by zbudování této kuchyně mohlo mimo praktických osvojených dovedností přispět i k atraktivitě oboru, který se vyjma Prahy vyučuje také v Brně, Ostravě nebo Českých Budějovicích. Podle Šubrta by za semestr v rámci výuky mělo kuchyni využívat přes 30 studentů.
