2°C
Mezi českými architekty patří Josef Pleskot k nejuznávanějším. Navrhoval například průchod valem Jeleního příkopu na Pražském hradě, jím navržené ústředí ČSOB v podstatě definovalo výstupní prostor u stanice metra Radlická, pro Prahu 8 rozestavěl dosud nedokončenou budovu radnice – tzv. Novou Palmovku, v Ostravě se podílel revitalizaci průmyslového areálu vítkovických železáren, v Litomyšli se výrazně podepsal pod vzezření nynějšího centra města.
Tři města, jeden architekt
A právě Ostrava, Litomyšl a Praha jsou města, kterým je kladena na výstavě největší pozornost. „Jde o města, u nichž se dá říci, že má Josef Pleskot nejvíce realizací,“ vysvětluje kurátor výstavy Jan Skřivánek. Situována je do 2 muzejních pater.
Formou fotografií, map, projekcí ale i do detailu vyvedených modelů pak výstava návštěvníky seznamuje jednak s Pleskotovým dílem, za druhé pak jeho návrhy vkládá do určitého dobového a vývojového kontextu. V případě Ostravy se návštěvník seznamuje nejprve se železnicí, posléze s industriálním komplexem z 19. století, až po nový „městopark“ čili plánovanou novou ostravskou čtvrť pro cca 15 tisíc obyvatel.
Obdobně je tomu i v případě Prahy, kde návštěvníka hned na úvod expozice vítá olbřímí panorama z poloviny 19. století. „Pro návštěvníka může jít o zajímavý objev, neboť nebývá příliš často prezentováno,“ přibližuje Skřivánek. Kolem panoramatu už jsou rozmístěné modely Pleskotových pražských realizací – třeba plánované rezidence Park Kavčí hory, plánovaná rekonstrukce Tyršova domu, nebo oceňované ústředí ČSOB v Radlicích. To je mimo jiné prezentované i na současné fotografii.
„Konečně několik let od dokončení vypadá stavba tak, jak byla plánovaná,“ vysvětluje k fotografii druhý kurátor výstavy a architekt z Pleskotova AP Ateliéru Norbert Schmidt. „Dosavadní fotografie vystihovaly zejména novostavbu, ale ta teprve nyní obrůstá zelení,“ upřesnil. „Dělat výstavu k architektuře je svým způsobem potíž. Divák totiž nikdy neuvidí finální projekt, oproti třeba malířské nebo sochařské výstavě. Výsledné stavby vidí pouze zprostředkovaně na náčrtech, fotografiích nebo jako modely,“ vysvětluje architekt s tím, že má-li nyní konaná výstava mít nějaký smysl, tak ten, že ponouká návštěvníky, aby si Pleskotovy stavby šli prohlédnout naživo.
Jak se „vaří“ budovy
Nejde ale jen o prezentovanou práci Josefa Pleskota a jeho AP Ateliéru, který sídlí v Holešovicích. „Výstavou se snažíme jít proti mýtu, že k dobrému projektu stačí jedna geniální kresbička,“ vysvětluje Skřivánek. „Za každým projektem je neskutečně hodin píle a práce, za níž nestojí jen jeden člověk, ale celý kolektiv.“ Jeho slova mají dokreslit vystavené „exponáty“ doslova, jak podotýká Schmidt, z „kuchyně“ ateliéru architektury.
K vidění je tak doslova hora dokumentů, které se tak tak vešly na jednu paletu, a které představují prakticky veškerou dokumentaci k jednomu architektonickému projektu od návrhu až po realizaci. Ukázkou toho, jak složitě jednotlivé stavby a vznikají, jsou 4 ateliérové tabule, na kterých jsou dané pražské projekty (Radlická, Palmovka, magistrála a Parukářka) rozebrány doslova do puntíku. K mání je i řada dokumentů a knih, ve kterých je možné listovat. „Díky tomu je výstava způsobená pro opakované navštívení,“ domnívá se Skřivánek.
Podepsaný i pod Kampou
Výstavu představuje veřejnosti Museum Kampa doslova v předvečer Pleskotova životního jubilea - 3. prosince totiž oslaví 70 let. Není to ale jen o datu, se Sovovými mlýny je Pleskot spjat i jejich rekonstrukcí, díky které zde mohla Nadace Jana a Medy Mládkových založit muzeum především moderního umění.
„Josef Pleskot je spojen s Museem Kampa a paní Medou. Byl to on, kdo jí pomáhal po vzniku musea a zároveň byl dlouholetým členem správní rady,“ vyzdvihl na facebooku předseda nadace Jiří Pospíšil. „Expozice Města je pocta k jeho 70. narozeninám a připomíná jeho celoživotní tvorbu.“
Kde: Museum Kampa, U Sovových mlýnů 2.
Kdy: Do 12. února 2023, denně 10-18.
Vstupné: Základní 220,- Kč, snížené 120,- Kč.
Z výstavy v Museu Kampa - Josef Pleskot: Města. David Zima
