České cukrovarnictví byl v naší historii velký pojem. Od roku 1835 do roku 1945 vzniklo na území českých zemí a pozdějšího Československa přes 400 cukrovarů. V tomto období byla průměrná produkce cukru 1021,3 tisíce tun ročně, což bylo 14,8 % světové produkce cukru a dokonce 57% podíl produkce na evropském exportu. V roce 1861 se tehdejší cukrovary spojily do jednoho spolku, který byl zároveň i jejich pojišťovnou a vznikl tzv. Asekurační spolek průmyslu cukrovarnického.
Novobarokní palác
Není tedy divu, že taktu úspěšné odvětví chtělo mít i svůj výstavní palác. „Spolek cukrovarníků si proto nechal v letech 1913–1916 postavit monumentální palác na Senovážném náměstí v Praze. Podle návrhu architektů Josefa Zascheho a Theodora Fischera novobarokní palác vystavěl známý stavitel Matěj Blecha (postavil mimo jiné hotel Zlatá Husa nebo palác Rokoko, pozn. red.),“ píše Radomír Kočí ve své knize Prázdné domy. Na paláci jsou i bohaté novoklasicistní plastiky, jejich autor je ale bohužel neznámý.
„V interieru je pozoruhodná zasedací síň v křídle k věži s původní úpravou v barokně historizujícího stylu, nechybí štukový kazetový strop, deštění s korintizujícími pilastry, serpentinový krb s mosaznou mříží nebo bronzové nástěnné lampy). Obdobně vypadaly i místnosti ředitelství, vestibuly a schodiště,“ stojí v památkovém katalogu.
Přestavba
Cukrovarnictví dobře fungovalo i po druh světové válce, bohužel s komunistickým převratem přišel jeho úpadek a změnilo se i využití cukrovarnického paláce. V 50. letech došlo k výrazné přestavbě především interiérů, které měly nadále sloužit ministerstvu výživy. Autorem úprav by Ladislav Machoň. „Výrazným výsledkem úprav z 50. let je hlavní vestibul za severozápadním portálem se šesti válcovými pilíři ze světlého šedohnědého vápence, podobně řešená byla i bankovní dvorana v jižním křídle,“ zmiňuje také památkový katalog.
Legendární zátah URNA
Po revoluci celý palác získala Investiční a poštovní banka (IPB), v roce 1993 byl cukrovarnický palác dokonce prohlášen kulturní památku. A právě v době, kdy zde sídlila IPB, zažil cukrovarnický palác legendární policejní zásah. Kvůli špatnému hospodaření se začaly objevovat zvěsti o možném krachu IPB. „Vystrašení klienti provedli v týdnu od 12. června 2000 run na banku a hromadně vybírali své vklady. Situaci razantně ukončil zásah maskovaných příslušníků speciálních vojenských jednotek,“ píše Česká televize v článku z té doby. „Policisté měli za úkol v sídle IPB zajistit ochranu nuceného správce, který v poledne převzal řízení banky. Zhruba deset zasahujících policistů v černých kombinézách s nápisy policie a maskovaných kuklami bylo ozbrojeno pistolemi a samopaly. Několik minut před 12:30 policejní jednotka budovu banky opustila,“ informovala tehdy ČTK. Po krachu IPB získala palác do svého majetku ČSOB.
Luxusní hotel Andaz Prague
V roce 2006 cukrovarnický palác získala od ČSOB společnosti J&T. Už tehdy bylo v plánu palác přebudovat na luxusní hotel. Přišla ale ekonomická krize a tento projekt byl zrušen. Palác následně vystřídal několik majitelů, až v srpnu 2018 opuštěný palác koupila současná developerská skupina UBM.
„Využili jsme svých zkušeností z rekonstrukce historické budovy z roku 1897, nacházející se v ulici U Zvonařky na Vinohradech, kterou jsme proměnili v hotel Le Palais Art Prague. A protože objekt původního Cukrovarnického paláce na Senovážném náměstí je navíc i kulturní památkou, náš tým designérů pracoval mimořádně citlivě. Zachovali jsme například původní okna, dveře, štukovou výzdobu i krby,“ uvedl David Lukas, architekt UBM. Otevření hotelu s názvem Andaz Prague se plánuje na jaro letošního roku.
