Uspořádat pohřeb už není ani tak otázkou vkusu nebo etiky, ale spíše peněz. I když se chce rodina se svým drahým zesnulým rozloučit, co nejdůstojněji, čím dál tím více lidí se v současné době ohlíží právě i na ceny. Ty stouply prakticky u všeho – u květin, rakví, náhrobku i samotného obřadu. Pokud se rodina rozhodne místo pronájmu smuteční síně uspořádat rozloučení jen v kruhu nejbližších, může ušetřit až tisíce korun.

Plyn, elektřina, pohonné hmoty

„V souvislosti s energetickou krizí nám náklady samozřejmě vzrostly. Meziročně je to u plynu o 360 procent, u elektřiny pak o 320 procent. Až 70 procent plynu, který spotřebujeme, připadá právě na provoz našich dvou krematorií Strašnického a Motolského. Nejde ale jen o zdražení plynu nebo elektřiny, vzrostla i cena pohonných hmot, zboží i služeb, které pro nás zajišťují externí dodavatelé,“ vysvětluje Jiří Královec, mluvčí Hřbitovů a pohřební služby hl. m. Prahy.

Drahé poslední rozloučení

Nejběžnější forma pohřbu – tedy žeh, stojí v dnešní době zhruba 3 tisíce korun, jeho cena tak meziročně vzrostla o 8 procent. K tomu je třeba připočítat další náklady, jako je úprava zemřelého, dočasné uložení těla v chladicím zařízení, doprava, rakev, urna, vyřízení úmrtního listu a další. Celkově se tedy pozůstalí dostanou na necelých 15 tisíc za pohřeb bez obřadu.

„Pokud si pozůstalí přejí poslední rozloučení v obřadní síni, připlatí několik tisíc. Základní varianta pohřbu žehem tu začíná na 17 800 korunách, pokud jde o větší obřad, vyšplhá se na 27 800 korun,“ vypočítává Královec. V případě, že se jedná o pohřeb do země, musí rodina počítat s náklady za převoz, uložení těla v chladicím zařízení, rakev, vykopání a zasypání hrobu a uložení rakve do něj, což vyjde zhruba na 19 tisíc.

Další finance jsou pak třeba na pořízení hrobu – obyčejný z čínského mramoru lze koupit okolo 50 tisíc a dále pak na nájem hrobového místa, kde se částka pohybuje okolo 6 tisíc na deset let. Lidé se tak snaží ušetřit kde se dá, například nevyužívají služby smutečního řečníka, místo živé hudby mají reprodukovanou nebo mají vlastní květiny.

Místo na hřbitov do přírody

Zájem o obřady však všeobecně upadá, pandemie koronaviru tento trend jen urychlila. Lidé také hledají čím dál častěji alternativnější možnosti posledního rozloučení. „Lidé hledají méně obvyklá místa rozloučení a více rozptylují popel v přírodě. Bezpečnostní opatření během pandemie tomu hodně pomohla a dokonce i klasické pohřební služby začaly častěji dělat rozloučení pod širým nebem,“ uzavírá Blanka Javorová z neziskové organizace Ke Kořenům, která se podílela na vzniku Lesa vzpomínek, přírodního hřbitova v pražských Ďáblicích.

Video
Video se připravuje ...

Praha ve spolupráci s IPRem představila vizi pražských hřbitovů. Ty by se měly do budoucna více otevřít lidem Veronika Foltová

Fotogalerie
133 fotografií