Dům je považován za jedno z mimořádných děl Jana Kotěry, byl postaven mezi lety 1908 až 1910 v duchu nastupují architektonické moderny. Je součástí bloku v ulici Chopinova jako kombinace činžovního domu a nakladatelství Jana Laichtera. Dům je stále v majetku jeho potomků a je také památkově chráněn.

Strana domu směrem do ulice je pokrytá různými typy omítek a dominantním prvkem je centrální arkýř s balkónem. Jsou tu použity také cihly, což je podle prapravnuka prvního majitele domu Štěpána Laichtera inspirace architekturou nakladatelských domů z Belgie a Holandska.

Původně měly průčelí domu zdobit také dvě sochy, to se ale nikdy nerealizovalo a zůstaly tam jen prázdné sokly. V prvním patře je rodinný byt, kde nakladatel žil a v dalších dvou patrech další byty. V roce 1937 pak nechal přistavět ještě čtvrté patro.

Ornamentální výzdoba haly, která propojovala nakladatelství a obytné prostory.
Autor: CNC/Jan Zázvorka

Jan Laichter se narodil 1858 do pekařské rodiny v Dobrušce a původně se vyučil kupcem. „Hodně ho to ale nebavilo, byla to náročná práce a rozhodl se, že chce raději být knihkupcem,“ vypráví o historii rodiny Štěpán Laichter, který je jeho prapravnukem.

Přátelství s Masarykem

Jan Laichter se pak dostal se do pražského vydavatelství Jana Otty v Praze. Pracoval na projektech byl například Ottův slovník naučný nebo Athenaeum, kde 80. letech 19. století v působil i pozdější československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, se kterým se tu seznámil a stali se přáteli.

Návštěvníci mohou nahlédnout do hlavní místnosti nakladatelství ve zvýšeném přízemí, kde seděli redaktoři a další zaměstnanci nakladatelství. Pod ním byla balírna knih, kam jezdily knihy po výtahu.

Masarykův přítel

Jan Laichter bydlel hned nad nakladatelstvím a v rámci prohlídek lze nahlédnout i do prostor haly se schodištěm, které propojovaly pracovní a obytné prostory v prvním patře. Dům tak vlastně funkčně propojuje pracovní a obytné prostory. Celá hala je zdobená ornamentální výzdobou od malíře a grafika Františka Kysely. „Mám takovou teorii, že je to inspirováno vzory původních obyvatel Ameriky,“ poznamenal Štěpán Laichter.

Nahlédnout lze také do malé kanceláře, tzv. „písárny“, kde vedle sebe visí fotografie fotografie Jana Laichtera a Tomáše G. Masaryka. Jan Laichter pro ně totiž poté, co z politických důvodů nemohl publikovat v časopise Athenaeum, založil časopis Naše doba s podtitulem „Revue pro vědu, umění a život sociální“, který také vydával. 

Jeho nakladatelství bylo zaměřené spíše intelektuálně. Vydalo například filozofické spisy Platona a některé knihy si mohou v domě návštěvníci i prohlédnout. V hale lze najít také ornamentální řezbu sovy jako symbolu moudrosti v obložení schodiště, která odkazuje na jeho zaměření. 

Ornamentální řezbu sovy v obložení schodiště.
Autor: CNC/Jan Zázvorka

Vydavatelství skončilo v roce 1949 po nástupu socialismu, kdy začal režim likvidovat soukromé podnikání. Jan Laichter byl tehdy již po smrti, rodina pak mohla v domě ještě nějakou dobu žít, ale postupně se musela vystěhovat a odevzdat dům státu, protože neměla prostředky na to dům udržovat. Dům se jim vrátil až po revoluci.

Z haly se lze také podívat na zahradu, kde je kašna, kterou také navrhl Jan Kotěra. Návštěvníci si také mohou prohlédnout zadní stranu domu, která je o dost jednodušší než ta přední právě v duchu moderny, která se zbavovala různých dekorativních prvků. 

Fotogalerie
31 fotografií