14°C
Obžalovaná Pavlína P. svou výpověď u soudu v úterý začala tím, že situace velmi lituje: „Je to těžké, se sestrou jsem žila celý život, a je mi líto, že to takhle dopadlo, že mé jednání vedlo k jejímu umrtí,“ řekla soudu. Vysvětlila, že sama chodila do práce, přičemž musela stíhat také péči o postiženou sestru. Péče podle jejích slov zahrnovala vaření jídla, podávání léků, ale také vyměňování plín a mytí. Podotkla, že společně žily v rodinném domě, kde byla spousta schodů, což péči o takřka nehybnou sestru velmi komplikovalo.
Skrze práci neměla podle svých slov sílu na to, aby řešila stěhování do bezbariérového bytu. Peníze přitom mít měla. Soudu potvrdila, že poté co sestrám zemřeli oba rodiče, byl dům přepsán na ni a potvrdila také to, že z účtu své sestry opakovaně vybrala stotisícové částky. „Sestra o všem věděla a s výběrem souhlasila,“ podotkla u soudu.
V její výpovědi ale zaznělo také několik zarážejících skutečností. Pavlína přiznala, že zesnulou sestru nalezla večer v neděli 19. června roku 2022. „Když jsem se vrátila domů, sestra vypadala, že spí, ale když jsem na ni sáhla, byla úplně studená,“ řekla Pavlína. Záchranáře ale domů přivolala až o dva dny později v úterý. „Věděla jsem, že další den musím do práce, takže jsem šla. Pak jsem se vrátila, začala jsem uklízet tu chodbu a místnost, kde byla sestra, aby se tam dostala záchranka,“ řekla soudu Pavlína s tím, že pomoc přivolala až v úterý dopoledne.
Obžalovaná žena také u soudu musela vysvětlovat, proč její sestra spala v improvizovaných podmínkách na chodbě rodinného domu. „Tam, kde jsme bydleli, jsem bydlela ve horním patře a ona dole v chodbě. Nebyla jsem schopná ji dostat nahoru. Byla tam místnost, kde by mohla spát, ale byla zaplněná věcmi,“ řekla Pavlína soudu. Místnost, kde by sestra mohla přespávat, se prý časem zaplnila nábytkem a smetím kvůli tomu, že Pavlína údajně nebyla schopná po prodělání covidu řádně odpad vynášet ven. „Měla jsem tam uklidit dřív, byla jsem blbá,“ litovala u soudu Pavlína.
„Jsem taková povaha, že nebrečím“
Na úklid došlo až po smrti její sestry. Místnost podle svých slov vyklidila až z pondělí na úterý a následně sem její tělo přenesla před tím, než přivolala záchrannou službu. „Vztah se sestrou jsem měla dobrý, měla jsem ji ráda, její úmrtí mne zasáhlo. Jsem ale taková povaha, že nebrečím a tak podobně, možná tolik nevnímám bolest,“ vysvětlovala obžalovaná. Svůj vztah k sestře dokládala například tím, že společně slavily narozeniny, při té příležitosti jí prý kupovala sladkosti nebo dort.
Za pravdu jí také dala doktorka, k níž se sestrou docházela na kontroly. Soudu sdělila, že si nikdy nevšimla náznaku zanedbání péče: „Nikdy jsem na ní neviděla náznaky zanedbání, vždy měla umyté vlasy, ostříhané nehty. Někdy jsem až přemýšlela, jak to její sestra zvládá,“ řekla svědkyně soudu.
Vážila pouhých 37 kilogramů!
U soudu se ale ke slovu dostali také znalci, kteří provedli pitvu poškozené sestry. Jejich výpověď byla naprosto šokující. Doktor Jiří Hladík soudu popsal, jak vypadaly proleženiny na těle poškozené Andrey. „Proleženina šla celou kůží, pokožkou, svalstvem až na kost. Než došlo k vyhnití nervů, muselo to hodně bolet. Každý pohyb musel být velmi bolestivý,“ řekl soudu. Podle znalce žena hladověla několik měsíců, měla úplně prázdný žaludek a vážila pouhých 37 kilogramů.
Verdikt
Státní zástupce Martin Suska Pavlínu P. obžaloval ze zločinu vraždy s majetkovým motivem a žádal pro ni 15letý trest. „Sestru jsem měla ráda, určitě jsem jí nechtěla nějak ublížit. Ale jsem si vědoma, že mým jednáním, respektive nejednáním a nerozhodností sestra zemřela,“ prohlásila ve své závěrečné řeči u středočeského krajského soudu obžalovaná. Soud nakonec ženu uznal vinnou z vraždy spáchané trýznivým způsobem. Verdikt není pravomocný. Obhajoba odmítala, že by se žena úmyslně dopustila vraždy - připouštěla trestný čin týrání.
Trestní sazba se v tomto případě pohybuje od 15 do 20 let odnětí svobody, v případě utýrání člověka žijícího ve stejném obydlí by to bylo 5 až 12 let.
