Vše se stalo během čtyř let pod Dolním Padrťským rybníkem v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy na Rokycansku. Bobr evropský tady postavil hráze a vytvořil přírodní mokřad.
„Byl vypracovaný projekt na revitalizaci řeky Klabavy. Než se ale koplo do země, bobr nás předběhl. Odhadem by se ty projekty revitalizace vyšplhaly na 30 milionů,“ řekl Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Bobři, kteří jsuou u nás chránění, totiž udělali pod hrází rybníka bariéry a tím se voda rozlila z koryt do širšího okolí. „Je tam jeden kanál, který vede od vypouštěcího zařízení, a také obtočná strouha kolem Horního a Dolního Padrťského rybníka. Je to vlastně koryto Klabavy. Na něm bobři postavili asi pět hrází. Další dvě jsou pak za soutokem těchto kanálů,“ vysvětlil Fišer. Voda se tak rozlila do okolí.
Asi dvě rodiny
Tohle vše zvládli hlodavci udělat za pouhé čtyři roky, ale nejvíce se činili v prvních dvou letech. „Myslím si, že tam budou dvě rodiny nebo jedna rozšířená. Odhadl bych to tak celkem na deset zvířat, které už brzy vytvoří dvě samostatné rodiny,“ uvedl Fišer.
Odkud bobří stavitelé přišli? „Každopádně to bylo ze spodní části vodních toků, které v Brdech pramení a jsou odvodňované Berounkou. Nejpravděpodobnější je, a k tomu bych se klonil i já, že sem bobři dorazili po Skořickém potoku. Na něm se totiž u obce Skořice už nějaký čas vyskytují,“ dodal Fišer.
Proč budovat mokřady?
Mokřady jsou důležité z hlediska zadržování vody v přírodě. Užitečné jsou také proto, že v tůňkách se líhne hodně obojživelníků. V neposlední řadě mokřad také čistí vodu. Ta když přes něj přeteče a pokračuje dál potokem, je mnohem čistější. To svědčí raku kamenáči, který zde žije. Hráze a tůňky zadržují sedimenty, které v tomto případě obsahuje voda tekoucí sem z Padrťského rybníka.
VIDEO: Hasiči ve Frýdku-Místku zachránili bobra, který spadl do jímky.
Hasiči ve Frýdku-Místku zachránili bobra, který spadl do jímky. HZS Moravskoslezského kraje
