22°C
Na jihu Plzeňska a v sousedních jižních Čechách jsou hnětýnky nedílnou součástí posvícení, které připadá právě na první neděli po svátku svatého Havla, který ho oslavil v pondělí 16. října.
Vykrajované placičky z lineckého těsta se pečou týden dopředu, zdobí a nechají odležet. „Pak totiž nejlépe chutnají, jsou křehké, úplně se rozplývají,“ vysvětlila paní Jarmila.
Čokoláda, růžičky, ozdůbky
Zdobení je na kreativitě každé pekařky, poleva cukrová či čokoládová, ozdoby z cukrové hmoty. „Už jako malá holka jsem pomáhala hnětýnky chystat mamince. Ve vsi jsme měli cukráře, který na ně vyráběl krásné ozdůbky. Ale, to víte, byly drahé, a tak jsme si koupili jen pár a další tvořili doma,“ vzpomínala paní Jarmila.
Zdobení posvícenských hnětýnek. Romana Vébrová
Dodnes si tak většinu lístků či květinek na poctivé hnětýnky připravuje sama. Vyparáděné placičky jsou pak součástí svátečního stolu. Chutnají tak báječně, že se po nich pokaždé jen zapráší.
Posvícenské hnětýnky
Recept: 210 gramů mouky, půl na půl hladká s polohrubou, 140 gramů másla, 70 gramů moučkového cukru, vanilkový cukr, jeden žloutek, trochu citronové šťávy. Prosátá mouka i cukr se prohnětou s ostatními přísadami na vláčné těsto. To se rozválí a vykrajují se asi 0,5 cm vysoké placičky. Pečou se do růžova, po vychladnutí se zdobí. V některých oblastech se hnětýnky tvoří z litého těsta.
Dříve bývaly i součástí namlouvacího rituálu. Děvčata se snažila pro svého milého přichystat tu nejchutnější a nejkrásněji vyzdobenou hnětýnku. Tu mu pak darovala. Když se chlapci placička rozplývala na jazyku a pochutnal si i očima, byla ruka v rukávě.
Jak na ozdoby
„Čtyři bílky, kilogram práškového, dvakrát prosátého cukru, lžíce octa, trocha potravinářského barviva a příchuť mandle, rum, či citron. Uhněte se hustá hmota, tak zvaně na nit, to znamená, že se vytáhne „nit“ hmoty a musí držet tvar. Poté tvoříme ozdůbky podle vlastní fantazie a necháme je usušit,“ popsala šikovná hospodyně.
Havelské posvícení
Ještě v polovině 18. století se mnohde posvícení slavilo vesnici od vesnice v různou dobu. Lidé měli volno, scházeli se, hodovali, a práce stála. Císař Josef II. tak dal oslavám řád, určil pro ně jednotný termín, a to neděli po svátku sv. Havla (16. října). Proto se Havelskému posvícení někdy říká císařské.
