„Co tu dělají? Jak se domluvili, že se zrovna teď setkají?,“ ptala se paní Ivana při pohledu na obří hejno, které připomínalo slavný horor Alfréda Hitchcocka. Dal jim snad někdo povel?
Odpověď je jednoduchá: „Nikdo,“ řekl přírodovědec Tomáš Nováček. Je to podle něj spíš jako když se v létě lidé začnou sami od sebe trousit na náves. Jakmile se první ptáci zvednou a zamíří určitým směrem, další ho následují.
Obří hejno havranů děsí Ostravu. (únor 2026)
„Ne proto, že by museli, ale proto, že je to pro ně bezpečné a výhodné. Navzájem se hlídají. Zkušenější ukážou směr mladším, aniž by jim cokoli přikazovali,“ vysvětlil odborník.
Ochrana před predátory
Hlavně havrani a vrány jsou silně sociální. Přes den se rozptýlí po krajině za potravou, a k večeru se stahují k jednomu místu, kde přespí. Na něm skupinu „sčítají“. Navíc stromy ve městě je chrání před predátory a jsou blízko potravních zdrojů, jako jsou smetiště, parky.
„Když se taková setkávačka odehraje přes den, znamená to, že si předávají informace třeba o tom, kde je potrava nebo hrozí nebezpečí. Hlasité krákání je normální. Je to jejich „porada“,“ doplnil Nováček.
