Vyrůstal v sedlácké rodině v malé vsi na Vysočině. Maminka byla nešťastná, když přijeli za tehdejšími žáky na měšťanku učni v hornických stejnokrojích, a jejího Toníčka zverbovali ke studiu a práci do Ostravsko-karvinského revíru.

„Neodolal jsem zapáleným řečem o atraktivnosti a perspektivách hornického povolání. Věděli, jak na nás: Pečovali o nás po celé tři týdny v nádherném rekreačním středisku na Rejvízu v Jeseníkách. Tak jsem podepsal,“ vzpomíná Antonín Kružík.

Richard Kozioł (95, vpravo) a jeden z iniciátorů vzniku pomníku Stanisław Kołek ze sdružení OlzaPro.
Ostrava Mše a pomník pro horníky, které zabil výbuch před 130 lety: Odpočívejte v pokoji, vzkázal Richard (95)

Zahájil výstavbu dolu

Antonín, naverbovaný v rámci »Lánské akce«, si na karvinském hornickém učilišti, ubytovně a následně na Barboře (později Důl 1. máj) vedl tak dobře, že ho šachta vyslala jako vzorného učně a zaměstnance studovat do Ostravy na hornickou průmyslovku.

Video se připravuje ...

Potom mu přidělila 80 mladých brigádníků, s nimiž zahájil výstavbu Dolu ČSM. „Zajišťovali výkopové práce, betonovali a dělali i vše další potřebné. Toto období sám považuji za jedno z nejšťastnější v mém životě. Je mi dosti smutno, že hornická tradice letos skončí,“ uvedl havířský vysloužilec, který má za sebou 17 let odfáraných v dolech 1. máj, ČSA a Doubrava.

V průběhu své hornické kariéry vystudoval ještě na vysoké škole sociologii a dodělal doktorát a dnes si užívá zasloužené penze.

Po úrazu v dole přišel tragicky o život horník a tatínek tehdy tříletého Vojty Čierného (26) z Ostravy. Druhou „rodinou" je mu od té doby Spolek svatá Barbora.
Ostrava Od tří let je Vojtěch (26) hornický sirotek: Pomáhá mu svatá Barbora!

Povel Gottwalda

Lánská akce byl plán celostátního organizovaného náboru pracovních sil, hlavně mládeže pro učební obory těžkého průmyslu, především do hornictví a hutnictví. Akci vyhlásil v červenci 1949 prezident Klement Gottwald na setkání s hornickými učni na zámku v Lánech, po kterém nese akce jméno.

Fakta o dolu

* 1. září 1958 zahájení výstavby Dolu ČSM podnikem VOKD, o měsíc později se začalo s hloubením jam, které bylo ukončeno 1. 4. 1965.

* Celkem bylo v důlním poli obou lokalit (Sever a Jih) vyhloubeno 3251 metrů jam o průměru 7,5 metru.

* Definitivní těžební komplexy vtažných jam byly do provozu uvedeny v roce 1967.

* 19. prosince 1968 byla vytěžena první tuna uhlí na Dole ČSM, čímž byla zahájena těžba.

* Přelom roku 2025 a 2026 je labutí písní těžby uhlí v Dole ČSM, ale též v celém Ostravsko-karvinském revíru.