Medaile 3. stupně a medaile k 80. výročí Slovenského národního povstání a skončení 2. světové války se dostalo válečnému veteránovi za jeho hrdinství. „Po maďarské okupaci na Podkarpatské Rusi jsem utekl do Sovětského svazu. Pohraniční hlídka mě i mé dva přátele zatknula, za ilegální přechod hranic mě odsoudili ke třem rokům v gulagu,“ vzpomínal pamětník. Byl zavřený v táboře u města Uchta, stovky kilometrů severně od Moskvy.
Když ho propustili, stal se v únoru 1943 vojákem u Československé vojenské jednotky u Buzuluku. Přes obrovské ztráty se brigáda probojovávala vpřed.
Třikrát zraněn
Odhodlání porazit nepřítele bylo o to silnější, o co hrůznější zážitky z války měl. S dělostřelectvem bojoval o Kyjev, Bílou Cerekev a Dukelský průsmyk. Vedl muže v bojích u Jasla, Liptovského Mikuláše až na území Čech.
„Během války jsem byl třikrát raněn, ale vždy jsem se dokázal vrátit do boje. Když jsem po válce zjistil, jaké zlé poměry panují na Podkarpatské Rusi, vrátil jsem se do Čech a vstoupil zpět do armády. No a v Československé armádě jsem zůstal až do penze,“ uvedl stodvouletý pamětník.
Daň na nevinných
„Je mi smutno, že se dnes o Kyjev opět bojuje. Němci vyvraždili obyvatelstvo a nechali na Ukrajině krvavou stopu. Dnes se tam krev prolévá zase,“ říká Jan Ihnatík.
Obává se, jak to s Kyjevem a i Ukrajinou dopadne. „Smrt si vybírá daň na nevinných lidech. Nešťastná válka. Nikdy bych ji už nechtěl zažít, a je mi úzko z dnešní situace. Za války nacisti vyřvávali: »Zabijte tu každého«. Dnes se odtud ozývají podobně nechutné výkřiky,“ je smutný válečný hrdina.
Jako mladík sloužil v československé armádě, která právě Ukrajinu osvobozovala. „Po válce jsem chtěl doma založit rodinu, a hospodařit. Nevyšlo to. Můj rodný kraj, Podkarpatská Rus, připadl Sovětskému svazu. Stalin tvrdil, že to místní chtějí. Nechtěli jsme, nebyla to pravda,“ pokrčil rameny Ihnatík.
Chtěl by se ještě podívat domů
Už tehdy se tím podle jeho názoru narušila rovnováha mezi národnostmi, jejichž řevnivost přerostla až do stávajícího válečného konfliktu. „Před 2. světovou válkou tam byli všichni zajedno. Kvůli mocenským touhám je i ten dnešní konflikt,“ tvrdí veterán.
„Je třeba udělat těm zločinům přítrž. Za jakoukoliv cenu. Jinak to může být konec lidstva. S dnešními bojovými technickými možnostmi,“ uvedl.
Přáním Jan Ihnatíka, který se až na problémy se sluchem a chůzí, těší dobrému zdraví, je podívat se ještě do rodného Poroškova, které nyní leží v Zakarpatské oblasti Ukrajiny.
VIDEO: Válečný veterán Jan Ihnatík při oslavě svých 100. narozenin.
Válečný veterán Jan Ihnatík při oslavě svých 100. narozenin.
