18°C
Na Jablunkovsku páchají vlci velké škody už několik let. Jen v Dolní Lomné je to tento rok už několikátý případ drastického útoku. „Když chodíte kolem stáda denně, znáte každou ovci a teď vidíte tu hrůzu, to nepřeji nikomu zažít. Nejde jen o usmrcené kusy, ale o ty potrhané, které ještě žijí,“ sdělil Gomola.
Úplné peklo pro něj podle jeho slov nastalo, když musel dobíjet těžce zraněné vysokobřezí nejlepší bahnice. Muž si myslí, že vlčí rodiče na jeho stádu učili lovit vlčata. Tím si vysvětluje, proč sežrali jen jeden kus a zbytek pokousali a potrhali. V několika místech dokonce prorazili i elektrickou síť.
Radek Gomola zná každou ovečku ve stádě. Nyní jich našel 15 mrtvých nebo zle potrhaných. Radek Gomola
To ochranáři ale spíš vyvrací. Smečka je od nepaměti zvyklá, že když v přírodě uloví jeden kus ze stáda, zbytek uteče. „Nechápou, že ovce to neudělají, protože jsou v ohradě, a nemají kam utéci. Šelma má tak na dosah tolik snadné potravy, že adrenalin stoupá a predátoři se dostanou do rauše," uvedla podotkla Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).
Situace vyžaduje pozornost
Po měsících zoufalých výzev chovatelů, kraj sbírá návhry, které by mohly vést k povolení odlovu vlků, kteří se chováním vymykají přirozenému stavu, povolil.
Pohotovostní štáb pro moravskoslezský region byl ustaven k 1. listopadu na základě souhlasu Ministerstva životního prostředí. „Pohotovostní štáb se shodl, že na Jablunkovsku se jedná o situaci vyžadující pozornost. Jakmile to zákonné možnosti dovolí, je třeba přistoupit k telemetrickému sledování vlků. Do té doby bude probíhat intenzivní monitoring v terénu a chování jedinců vlka se bude průběžně vyhodnocovat,“ uvedl František Jaskula, předseda pohotovostního štábu.
Chovatelé o opatření vědí. „Jen netušíme, kdo a kam má vlky potížisty hlásit?,“ ptala se hospodářka Marcela Bojková z Písku, kterou také šelmy i přes nadstandardní zabezpečení připravily v létě o ovce. Útoky by měli lidé hlásit obci.
V oblasti Jablunkovska ochranáři letos evidují 28 útoků na hospodářská zvířata. loni to bylo 64.
Hlásit všechny útoky
„Všechny nahlášené útoky evidujeme a zkoumáme přímo na místě. Protokoly pak posíláme kraji. Pokud by námi doporučená zabezpečení stád nebyla účinná, v první fázi by se vlkům nasadil sledovací obojek, abychom viděli, kudy chodí a zda jde stále o totožného jedince nebo smečku, která se chová nestandardně. Odlov by byl až krajním řešením,“ podotkla Jelínková.
Odstřel u nás chráněného vlka obecného by měli na starosti myslivci. Podobně už je odstřel možný ve výjimečných případech v Královéhradeckém a Libereckém kraji.
Od začátku roku dodnes hospodáři nahlásili kraji 52 škod, mnozí však útoky neoznamují. Většina se odehrává na Jablunkovsku a Třinecku.
Medvědí služba
Podle Jelínkové z AOPK dělají chovatelé, kteří útok vlka nehlásí, medvědí službu nejen sobě, ale i všem ostatním. „I když mají třeba na zahradě jen pět ovcí a přijdou o jednu, měli by dát vědět. Jinak jsou statistiky četnosti útoků zkreslené a my nemůžeme správně vyhodnotit, jak je v dané oblasti situace vážná,“ dodala Jelínková.
Verdikt o odstřelu vlka by v konečné fázi mohl vydat pohotovostní štáb. Jeho stálými členy jsou zástupci AOPK, Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, policie, Krajské veterinární správy a Českomoravské myslivecké jednoty.
