14°C
Jenovefě Křístkové (70) lékaři loni diagnostikovali lymfom, tedy rakovinu lymfatického systému. Před onemocněním žila aktivním životem, najednou ale přestala jíst a pít a objevil se jí otok v třísle. Obvyklé léčebné metody nebyly účinné, a lékaři se proto rozhodli pro buněčnou terapii.
„Pacientce jsme odebrali důležité imunitní buňky a do nich pak byly v laboratoři vpraveny informace o vlastnostech toho nádoru, o jeho strukturách. Krevní preparát, který jsme aplikovali, ničí v těle nádorové buňky imunitním mechanismem," vysvětlil staniční lékař JIP Kliniky hematoonkologie.
První aplikace kmenových buněk ve FN Ostrava. FN Ostrava
Pacientka měla ze začátku z nové metody obavy, nyní se ale cítí době. „Samozřejmě není to jako kdysi, protože jsem chodila na hory, jezdila na kole, ale týden od týdne je mi podstatně lépe,“ uvedla Křístková. Jak léčba, kterou lékaři pacientce aplikovali 11. října, zabrala, se ukáže v lednu.
„V současnosti je v dobrém klinickém stavu a bez zjevných známek aktivity základního onemocnění,“ řekl ošetřující lékař Juraj Ďuraš.
Vyvíjí nové léčivo
Mezinárodní výzkumný tým, který je součástí kliniky, nyní pracuje na vývoji nového typu léčiva. Zatímco nyní je zdrojem léčiva pro buněčnou terapii sám pacient, tým pracuje na imunoterapii, jejímž základem bude krev od zdravého dárce.
„Typ léčby, na kterém nyní pracujeme, se zatím nachází ve fázi preklinických zkoušek, tedy na zvířatech. U pacientky šlo o léčbu, která je již zavedená a schválená kontrolními orgány. Byla to ale první aplikace buněčné terapie u nás v regionu. Zahrnovalo to velmi složité logistické i právní úkony. Je to také velmi nákladná léčba,! uvedl vedoucí výzkumného týmu Michal Šimíček.
Až 10 pacientů ročně
Léčbu, která stála několik milionů korun, uhradila pojišťovna. Do budoucna by chtěla nemocnice počet pacientů, u nichž buněčnou terapii využije, rozšířit. Ročně by mohla pomoci zhruba deseti pacientům.
„V dnešní době je to v podstatě takový autotransplantát, kdy se buňky odeberou z pacienta, upraví se a vrátí se pacientovi. U velké řady pacientů toto ale provést nelze, jelikož vlastním onemocněním nebo provedenou léčbou mají imunitní systém narušený. Navíc se to pro každého pacienta opravdu musí dělat na míru, což trvá docela dlouho, takže než ten preparát vznikne, tak může být velmi často pozdě,“ podotkl Šimíček.
Buňky od každého
Podstatou nového typu preparátu, na němž výzkumný tým pracuje, je to, že by buňky mohl poskytnout téměř kdokoliv. „Upraví se a namnoží do takové míry, že z toho jednoho dárce lze ten preparát poskytnout třeba až deseti pacientům. Preparát bude uchován v mrazáku v tekutém dusíku a bude k dispozici kdykoliv na vyžádání,“ prozradil Šimíček. Léčba by tak byla podstatně levnější a pro pacienty rychleji dostupná.
Přestože výsledky výzkumného týmu jsou podle Šimíčka velmi nadějné, potrvá i v případě úspěšného vývoje ještě několik let, než by preparát mohl být využíván v praxi.
napiš o tom zase v lednu Blesku.. 
