Lucii nejprve prohlédl gynekolog, který žádnou příčinu bolestí neobjevil a poslal ji na sonografické vyšetření. Ani to nejdřív nic neukázalo. Protože ale bolesti sílily, byla maminka pětiměsíční holčičky odeslána na chirurgii a detailnější vyšetření odhalilo útvar na nadledvinách.
„Hospitalizovali mě na interním oddělení, provedli CT a odhalili další útvar na plicích. Poté lékaři začali zjišťovat, který nádor je primární a který metastáza. Samozřejmě jsem byla v šoku a obrečela jsem to. Doma jsem měla miminko a před sebou neznámo,“ popisuje Lucie.
Nikdy nekouřila
Nakonec se ukázalo, že se jedná o plicní rakovinu s metastázami. Pak už vše nabralo rychlý spád. Lucie zahájila několik sérií chemoterapie s imunoterapeutickými léky a začal boj o zvládnutí nemoci. „Paradoxně mě netrápila samotná nemoc, spíš jsem byla unavená z léčby – z nevolností a vyrážky,“ říká Lucie, která dosud nemá žádné dechové potíže, nekašle a nic ji nebolí. Navíc nikdy nekouřila.
Díky léčbě se podařilo nádor zmenšit. Lucie však nezastírá, že všichni z jejího okolí jsou v šoku. „V mém případě nešlo nemoc odhalit dříve. Neměla jsem žádné potíže, na preventivní prohlídky jsem chodila a ty nic neukázaly. Kdyby nezačala bujet metastáza v nadledvinách, tak bych o rakovině plic vůbec nevěděla,“ uvádí Lucie.
„Funguju na 100 %, držím se. Poslední CT vyšetření z konce června ukázalo, že můj stav je stabilní, nic neroste. Musím tady být pro dceru, které je rok a půl, takže se plně soustředím na ni. Užívám si každý den a neřeším maličkosti," pokračuje Lucie, kterou ve zvládání pokročilého stádia zákeřné choroby podporuje přítel a rodina.
Léčit za každou cenu?
Léčit za každou cenu? To je otázka, před níž stojí lékaři, a především pacienti s pokročilou rakovinou plic. Každá onkologická léčba s sebou nese rizika – může prodloužit život, ale také snížit jeho kvalitu. Lidé tak často čelí rozhodnutí, zda podstoupit někdy toxickou terapii, nebo zvolit kratší, ale klidný závěr života.
Lékař by s nimi měl vše důkladně probrat a nastínit jim, co jaká léčba obnáší. To se ale vždy neděje, a řada nemocných prožívá poslední měsíce svého života v utrpení. Na důležitost citlivé a důkladné komunikace s pacientem upozorňují pneumologové v rámci Světového dne rakoviny plic, který připadá na 1. srpna.
Lucie (38) trpí rakovinu plic v pokročilém stádiu. Je mámou malé holčičky, nikdy nekouřila. Iva Dvořáková
Ročně onemocní zhruba 6600 lidí
Každý rok rakovinou plic onemocní přibližně 6 600 lidí. „Většina k nám přichází pozdě, v době, kdy už nelze nádor operovat, a naděje na plné uzdravení je tak téměř nulová. U těchto pacientů se snažíme o prodloužení života v co nejlepší kvalitě, k čemuž nám pomáhá řada moderních léků. Léčba však často bývá zároveň toxická s nežádoucími účinky. Ty mohou nemocné velmi potrápit, a přitom prodloužit život jen o několik měsíců.
Bohužel nemocní občas nedostávají dost srozumitelných informací, aby se mohli kvalifikovaně rozhodnout, jak dál. Lékaři by měli s pacienty důkladně a otevřeně hovořit o tom, co léčba skutečně obnáší – fyzicky, psychicky i časově,“ říká doc. MUDr. Martin Svatoň, Ph.D., přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň a připomíná, že nelehkému rozhodnutí čelí i nejbližší příbuzní nemocných.
Program časného záchytu
Pneumologové dlouhodobě usilují o co nejčasnější záchyt rakoviny plic. Od roku 2022 pomáhá program časného záchytu rakoviny plic zaměřený na současné či bývalé kuřáky mezi 55. a 74. rokem. Lékaři od roku 2022 do 2024 vyšetřili 20 349 lidí.
Nízkodávkové CT na akreditovaných pracovištích absolvovalo 14 989 osob. U 3,7 % vyšetřených byl výsledek rizikový. Ze zápisu v Národním onkologickém registru (NOR) je jasné, že 126 z nich má rakovinu plic. U 48 % lidí se díky programu našel nádor včas, ve stadiu 1. Přibližně u 34 % už to bylo v pokročilých stadiích 3 a 4.
Bronchoskopické vyšetření
Nezbytnou součástí diagnostiky rakoviny plic je bronchoskopie. Slouží k přesnému určení polohy, typu či velikosti nádoru v plicích. „V posledních letech došlo k prudkému rozvoji v diagnostice plicních nádorů. K přesnému zobrazení a cílenému odběru vzorků se stále častěji využívá kombinace 3D zobrazení a navigované bronchoskopie.
Metoda umožňuje vyšetřit i periferní plicní ložiska, lépe navigovat při odběru vzorků. Do budoucna bychom díky ní mohli provádět i léčebné zákroky, což by pro pacienta bylo výrazně komfortnější,“ říká doc. MUDr. Jiří Votruba, Ph.D., přednosta I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN v Praze. V ČR ale tato technologie dosud chybí, i kvůli neochotě plátců péče výkony hradit.
Pacientské organizace pomáhají
Plicní lékaři se snaží o to, aby měli všichni nemocní s rakovinou plic stejný přístup k léčbě ve všech částech republiky. Ve spolupráci s pacientskou organizací Hlas onkologických pacientů tak vznikla Cesta pacienta s karcinomem plic. Ta pomáhá nově diagnostikovaným lépe se zorientovat.
„Když člověk onemocní, je obvykle v šoku a řadu informací vůbec nevnímá. Neví, kam má jít, co má dělat – v tom by měl tento návod pomoci. Víme o krajích, kde záchyt pacientů a jejich následné rychlé převzetí do specializovaného centra vázne. Snažíme se situaci zlepšit,“ vysvětluje předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.
Připomíná, že na karcinom plic v tuzemsku ročně zemře téměř 5 400 lidí. Pomoc pacientům přináší i Český občanský spolek proti plicním nemocem, který letos na podzim zakládá Klub pacientů s rakovinou plic.
Miliardáři Vlčkovi v Hráčích: Proč dali miliardy právě do nadace s paliativní péčí? Vera Renovica/GenLive/Blesk
