„Hlavním cílem expedice byl monitoring klimatu a komplexní sledování stavu polárních geosystémů a ekosystémů, tedy tamních ledovců, dlouhodobě zmrzlé půdy. Ostrov Jamese Rosse je pro toto sledování ideální, protože má největší odledněnou část,“ vysvětlil polárník Daniel Nývlt.

Oteplování jde rychleji

„Antarktida se skutečně otepluje, a to mnohem rychleji, než jsme si mysleli. Zaznamenali jsme tam například úbytek v jednom jezeru,“ upozornil jeho kolega Milan Barták.

Video
Video se připravuje ...

Brněnští vědci z Masarykovy univerzity zkoumali změny klimatu v Antarktidě. Masarykova univerzita/Petr Horký

Vědce na Antarktidě překvapily časté prachové bouře a zaznamenali tam i relativně vysoké teploty. „Teplota byla někdy až deset stupňů a foukal vítr kolem 20 m/s. V průměru tam bylo něco přes dva stupně,“ připojil se další z vědců Kamil Láska.

Visrus se přenesl na tučňáky

Vědci přitom objevili přibližně padesátičlennou kolonii chaluh antarktických. „U nich jsme zaznamenali úhyn pěti kusů. Ve všech případech šlo o vysoce infekční virus ptačí chřipky. Šlo o první evidovaný úhyn ptáků na tento virus na Antarktidě. Bohužel se přenesl už i na tučňáky,“ upozornil vedoucí expedice Peter Váczi.

Česká vědecká stanice J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse provozovaná Masarykovou univerzitou v Brně byla otevřena 22. února 2007. Kromě ní mají polárníci k dispozici i druhou základnu Eco-Nelson na Nelsonově ostrově.

Fotogalerie
9 fotografií