Interiér budovy prošel během uplynulého víkendu neuvěřitelnou proměnou. Zasloužili se o to pedagogové a studenti Katedry výtvarného umění Masarykovy univerzity. „Celé tři dny se tady malovalo, uklízeno, zdobilo, zařizovalo vybavení,“ svěřila se Simona Pokorná, ředitelka ZŠ J.A. Komenského, pod kterou budova patří.
Do vůbec první ze šesti nových tříd nastoupilo v pondělí patnáct ukrajinských školáků ve věku od 6 do 10 let. „Bude je učit ukrajinská učitelka, která umí i česky. My pomůžeme také,“ svěřila se Tereza Švandová z krajského Centra pro cizince.
Škola hrou
Děti se první den v novém prostředí rozkoukávaly. Sesedly se do kruhu před tabulí a zkoušely se popasovat s českými číslovkami. Dalším úkolem bylo spočítat schody do prvního patra „První hodiny budou spíš zábavné, prostě škola hrou,“ řekla Švandová.
První den v brněnské škole s ryze ukrajinskými třídami Zdeněk Matyáš
Svůj první den v české škole prožil i šestiletý Max Grapeniuk. Prvňáček z Kyjeva zasedl do jedné z tříd, které vznikly v nevyužité budově v Cacovické ulici. Max si společně s dalšími dětmi hrál, maloval obrázky, zvědavě nahlížel do sešitu s česko-ukrajinskými frázemi.
Své pocity si nechal pro sebe, sdílnější byla jeho maminka Katharyna. „Po deseti dnech ostřelování Kyjeva nás manžel odvezl autem na hranic. Maxík se už začíná usmívat, stejně jako jeho dvě starší sestry. Všichni myslíme na tátu, který se vrátil bojovat,“ řekla Maxova máma.
Nápor teprve přijde
Brněnští radní předpokládají, že během týdne budou muset umístit další stovky ukrajinských školáků. Jen zaregistrovaných jich aktuálně mají dva tisíce. „Pokud to nebude stačit, máme připravené až čtyři další budovy, kde bychom byli schopni rozjet základní vzdělávání," uvedl náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).
Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina.
Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala.
„Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.
Obrazem: Ruiny Kosťantynivky v Doněcké oblasti, o kterou se vedou vleklé těžké boje.
