„Dozvěděli jsme se, že nám vláda proplatí maximálně 180 korun na běžence a den. Museli jsme tedy změnit přístup, protože jsme ubytovávali lidi v normálních penzionech a hotelích s plnou penzí. To za 180 korun není možné,“ řekl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).
Ukrajinští uprchlíci v Brně Blesk TV
Od čtvrtku proto krajský úřad běžence začal ubytovávat jinak. V rámci Brna využije ubytování běženců v pavilonu B brněnského výstaviště. Hasiči namontují do ochozů a volných prostor polní lehátka pro nouzové ubytování. Vejdou se tam stovky lidí.
Jihomoravský kraj až dosud ubytovával až čtyři stovky lidí denně. To stačit náporu běženců na jihu Moravy stačit nebude.
Stanové městečko nepostaví
„Během pátku musíme vytipovat v okresních městech tělocvičny, pravděpodobně u našich středních škol. Tyto budeme osazovat lůžky a tam budeme díl lidi z Ukrajiny poslat. Stavět stanová městečka pro běžence jižní Morava zatím nechce. Venku stále mrzne a není to důstojné. Chceme, aby lidi byli v teple a tam, kde jsou aspoň sprchy,“ vysvětlil hejtman.
Celkem nyní bydlí na jihu Moravy přes 2 000 uprchlíků, podle hejtmana je to stejně, jako v Praze a středních Čechách dohromady.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO a její regiony včetně Krymu či Doněcké a Luhanské oblasti budou uznány de facto jako ruské. To podle agentur zahrnuje americký 28bodový plán na ukončení války na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Prezident USA Donald Trump chce, aby Kyjev souhlasil do čtvrtka 27. listopadu.
Ruský prezident Vladimir Putin vidí plán jako základ mírového urovnání konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu prohlásil, že Ukrajinu nezradí. Ukrajince vyzval, aby zůstali jednotní v jedné z nejtěžších chvil dějin. Evropští lídři navrhli, aby základem jednání o míru byla současná linie bojů.
Volodymyr Zelenskyj na své sociální síti X děkuje politikům za podporu, po telefonátu s americkým viceprezidentem J. D. Vancem a ministrem armády USA Danielem Driscollem.
