„Centrum dosud odbavilo celkem 4226 lidí,“ řekla mluvčí kraje Eva Mertlová. Plzeňský kraj je v počtu na čtvrtém místě u nás. První je Praha, následují střední Čechy a jižní Morava. Podle náměstka hejtmana Petra Vanky (ANO) je kraj připraven, že centrum bude fungovat i několik měsíců.
„Ubytováno bylo za středu 61 osob, od počátku jeho fungování 241 osob. Nadále jsou k dispozici kromě centralizovaných ubytovacích kapacit také hala Lokomotivy v Plzni se stovkou míst, kam hasiči odváží zájemce o jednorázové ubytování a odpočinek po dlouhé cestě do ČR,“ uvedla mluvčí. Z téměř 90 procent, matky s dětmi a ženy.
Zábava pro děti
V centru je k dispozici velký dětský koutek, dětem starším 15 let nabízí možnost navštěvovat domy dětí a mládeže, které zřizuje. „Jsou tam vytvářeny adaptační skupiny. Teď jsou převážně ve Středisku volného času Radovánek v Plzni. Program je zaměřen zejména na intenzivní výuku českého jazyka,“ uvedla Mertlová.
VIDEO: Rusko válku nevyhraje. Ukrajinistka promluvila o naději i nečekané proměně Zelenského.
Rusko válku nevyhraje. Ukrajinistka promluvila o naději i nečekané proměně Zelenského Pavlína Horáková
Adaptační skupiny fungují i pro mladší děti včetně předškoláků. O jejich začlenění se starají hlavně města a obce, které zřizují základní a mateřské školy. Zejména v Plzni už do nich docházejí zatím nižší počty ukrajinských dětí.
Navýšili rezervu
Kraj zatím vydal na provoz KACPU statisíce korun. „V pondělí jsme navýšili krizovou rezervu o čtyři miliony na pět milionů korun, abychom měli akční peníze. Zatím to není otázkou peněz, to přijde v následujících týdnech. Teď je to o lidských zdrojích a organizaci služeb,“ uvedl hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták.
Před KACPU postavil v pondělí Prazdroj velký stan, v němž vybavil jídelnu, zajistil suroviny a kuchaře a rozdává Ukrajincům ve frontě jídlo zadarmo.
Ruský vliv v subsaharské Africe, zejména v zemích Sahelu, stojí především na vojenské přítomnosti a propagandě, nikoliv na ekonomických investicích či rozvojové pomoci. Podle analytiků, které oslovila ČTK, jde o pragmatické partnerství s místními autoritářskými režimy, které Moskva podporuje výměnou za přístup k přírodním zdrojům. Ruské působení tak podle nich posiluje korupci, diktátorské režimy a destabilizační tendence v regionu.
Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky Moskva využívá region také k financování své agrese proti Ukrajině. „Dodává vojenské technologie a žoldáky, kteří pomáhají stabilizovat autoritářství. Na oplátku Rusko získává suroviny a cenné kovy, které zpětně využívá i k financování války,“ řekl.
Ruský politický režim se od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu, zásadně proměnil, shodují se analytici, které oslovila ČTK. Podle nich je dnes agresivnější, represivnější a více militarizovaný než před invazí na Ukrajinu, zároveň se ale vyznačuje i určitou křehkostí a závislostí na výsledku války.
Podle Martina Laryše z Ústavu mezinárodních studií se režim ruského prezidenta Vladimira Putina posouvá směrem k totalitním prvkům a stále více zasahuje i do soukromého života občanů. Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky ale upozorňuje, že o totalitě zatím hovořit nelze, protože ruská společnost není zcela jednotná a režim musí v některých ohledech lavírovat.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra brzy ráno. Přejeme vám dobrou noc.
