16°C
„Centrum dosud odbavilo celkem 4226 lidí,“ řekla mluvčí kraje Eva Mertlová. Plzeňský kraj je v počtu na čtvrtém místě u nás. První je Praha, následují střední Čechy a jižní Morava. Podle náměstka hejtmana Petra Vanky (ANO) je kraj připraven, že centrum bude fungovat i několik měsíců.
„Ubytováno bylo za středu 61 osob, od počátku jeho fungování 241 osob. Nadále jsou k dispozici kromě centralizovaných ubytovacích kapacit také hala Lokomotivy v Plzni se stovkou míst, kam hasiči odváží zájemce o jednorázové ubytování a odpočinek po dlouhé cestě do ČR,“ uvedla mluvčí. Z téměř 90 procent, matky s dětmi a ženy.
Zábava pro děti
V centru je k dispozici velký dětský koutek, dětem starším 15 let nabízí možnost navštěvovat domy dětí a mládeže, které zřizuje. „Jsou tam vytvářeny adaptační skupiny. Teď jsou převážně ve Středisku volného času Radovánek v Plzni. Program je zaměřen zejména na intenzivní výuku českého jazyka,“ uvedla Mertlová.
VIDEO: Rusko válku nevyhraje. Ukrajinistka promluvila o naději i nečekané proměně Zelenského.
Rusko válku nevyhraje. Ukrajinistka promluvila o naději i nečekané proměně Zelenského Pavlína Horáková
Adaptační skupiny fungují i pro mladší děti včetně předškoláků. O jejich začlenění se starají hlavně města a obce, které zřizují základní a mateřské školy. Zejména v Plzni už do nich docházejí zatím nižší počty ukrajinských dětí.
Navýšili rezervu
Kraj zatím vydal na provoz KACPU statisíce korun. „V pondělí jsme navýšili krizovou rezervu o čtyři miliony na pět milionů korun, abychom měli akční peníze. Zatím to není otázkou peněz, to přijde v následujících týdnech. Teď je to o lidských zdrojích a organizaci služeb,“ uvedl hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták.
Před KACPU postavil v pondělí Prazdroj velký stan, v němž vybavil jídelnu, zajistil suroviny a kuchaře a rozdává Ukrajincům ve frontě jídlo zadarmo.
Ruská policie dnes zařadila Abbase Galljamova, někdejšího autora projevů ruského prezidenta Vladimira Putina, na seznam hledaných osob. Informovala o tom agentura AP, podle které jde o další krok v rámci potlačování opozice Kremlu. Není jasné, v souvislosti s jakým trestným činem policie Galljamova hledá.
Galljamovovo jméno se dnes objevilo v databázi ruského ministerstva vnitra. Podle tohoto seznamu je hledán v souvislosti s porušením zákona. Galljamov řekl, že o svém zařazení na seznam hledaných osob se dozvěděl jen z médií. Nikdo ho ohledně záležitosti oficiálně nekontaktoval, takže neví, jaké obvinění mu v Rusku hrozí.
„Předpokládám, že formálně jde o trestný čin diskreditace armády,“ řekl Galljamov v telefonátu s AP. „Používají ho proti každému, kdo odmítá podporovat rétoriku Kremlu a snaží se objektivně, nestranně analyzovat to, co se děje,“ uvedl a dodal, že se ruská vláda snaží tímto krokem zastrašit opozici.
Maria Ponomarenková, novinářka odsouzená za "lži" o ruské armádě, uvedla, že ji zbili pracovníci psychiatrické brigády. Nejdřív ji odvezli z vazební věznice na tři dny do psychiatrické nemocnice, kde ji pak prý šikanovali a surově mlátili.
Ponomarenková byla odsouzena k šesti letům vězení za zveřejnění informací o mariupolském činoherním divadle.
Skoro dvě pětiny Ukrajinců, 37 procent, má příbuzné či blízké známé, kteří přišli o život anebo utrpěli zranění vinou vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Vyplývá to z průzkumu, o jehož výsledcích dnes informovala ukrajinská média.
Kromě 37 procent z dotázaných, kteří na tuto otázku sociologů odpověděli kladně, se další čtyři procenta dotázaných odpovědi vyhnula, poznamenal list Ukrajinska pravda.
Blízké příbuzné v zahraničí, kam odešli po vypuknutí války, mělo v době konání průzkumu na přelomu února a března 28 procent dotázaných. V případě pětiny respondentů se jejich příbuzní mezitím z exilu vrátili na Ukrajinu, dalších osm procent bylo v situaci, kdy se část příbuzných z ciziny vrátila a část tam zůstala.
