Nejobávanější odstřelovač odjel na Ukrajinu: Wali může zabít až 40 Rusů za den
Jeden z nejobávanějších odstřelovačů světa odjel na Ukrajinu. Bývalý voják kanadské armády, který si říká Wali (40), vyslyšel prosbu prezidenta Volodymyra Zelenského a rozhodl se Ukrajině pomoci. Zkušený voják, který bojoval v Afghánistánu a Iráku, zanechal doma manželku a roční dítě. O Ukrajincích tvrdí, že jsou rození válečníci, kteří se jen tak nevzdají.
Ačkoliv už odešel od armády a pracuje jako počítačový programátor, znovu se rozhodl chopit se zbraně a pomoci vojákům na Ukrajině. Čtyřicetiletý veterán, který žije v kanadském Montrealu, působil v letech 2009 až 2011 u kanadských ozbrojených sil. Dvakrát byl na misi v Afghánistánu a i po odchodu z armády k dění ve světě nezůstával lhostejný. V roce 2015 se vydal do iráckého Kurdistánu, kde bojoval proti teroristické skupině Islámský stát. Do historie se zapsal jako jeden z nejobávanějších odstřelovačů světa.
Úspěšný odstřelovač nikdy neprozradil své jméno, přátelé i nepřátelé ho znají pouze pod přezdívkou Wali, kterou mu vymysleli v Afghánistánu. Dění na Ukrajině ho nenechávalo chladným už od začátku ruské invaze před čtrnácti dny. Pár dní poté, co vypukla válka, ho kontaktoval jeho přítel, který organizuje už několik měsíců humanitární konvoj na pomoc okupovaného Donbasu. „Řekl mi, že potřebují odstřelovače. Je to, jako když hasič slyší zvonění alarmu. Musel jsem tam jít,“ uvedl Wali pro La Presse. Na sociální síť Facebook publikoval ještě výzvu, kde apeloval na všechny veterány a dobrovolníky, aby šli bojovat. „Vyzývám všechny veterány nebo dobrovolníky bez zkušeností,“ stojí v úvodu zprávy, v níž dodává, ať odcestují do Polska a kontaktují ho. Polsko-ukrajinské hranice podle britského deníku Daily Mail překročil 1. března. Hranice nakonec nepřekročil sám a přidali se k němu další tři veteráni z Kanady.
Uvedl ale, že tentokrát bylo daleko těžší opustit domov, než tomu bylo před sedmi lety. Zanechal po sobě doma manželku se synem, který oslaví za pár dní první narozeniny. „Já vím, je to hrozné,“ řekl a dodal, že když ale vidí fotky zkázy z Ukrajiny, vzpomene si na svého syna, a proto se rozhodl odejít bojovat. „Vždy jsem věděla, že je tu možnost, že zase odejde. Musím s tím žít,“ řekla o jeho odchodu manželka. „Ukrajinci vejdou do dějin jako lid válečníků. Jsou tvrdí vůči útočníkům, ale vítají ty, kteří jim přišli pomoci. Je těžké nemilovat lidi, kteří chtějí být svobodní,“ vzkázal obávaný odstřelovač z ukrajinské fronty. „Průměrná produktivita odstřelovače je sedm mužů denně. Na frontovém typu, jako je ukrajinský, může produktivita dosáhnout až deseti. Wali tak může způsobit čtyřicet úmrtí denně,“ uvádí televize Nexta.
Německý kancléř Friedrich Merz svolal na středu virtuální schůzku, na které chce jednat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a představiteli zemí Evropské unii o válce na Ukrajině a o chystaném setkání Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Rusko-americký summit se má uskutečnit v pátek na Aljašce.
Ruský generál Denis Putilov, který býval náčelníkem obrněné techniky v jednom ze čtyř vojenských okruhů země, si má za přijímání úplatků při státních zakázkách odpykat 8,5 roku v trestanecké kolonii s přísným režimem. O rozsudku dnes informoval ruský Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny. Putilova zatkli loni v září, pouhé tři měsíce poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin povýšil na generála, poznamenal server The Moscow Times.
Putilov dostal v letech 2023 a 2024 úplatky ve výši deseti milionů rublů (asi 2,65 milionu Kč) od soukromého podnikatele za přimhouření očí při kontrolách, jak podnikatelova firma plní zakázky za 140 milionů rublů (asi 37 milionů Kč) na opravy a údržbu vojenské techniky v centrálním vojenském okruhu, zahrnujícím Povolží, Ural a část Sibiře. Ve výsledku dodavatel nesplnil podmínky kontraktu a stát utrpěl škodu, tvrdí vyšetřovatelé.
Amerikanista a rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký neočekává od schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem zásadní průlom. Lze si ho podle něj těžko představit bez přímé účasti Ukrajiny a evropských zemí. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy by za průlom považoval, pokud by se podařilo zorganizovat setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Experti to dnes sdělili na dotaz ČTK. Putin a Trump se mají setkat v pátek na Aljašce.
Bez účasti Zelenského budou jakékoli závěry stěží akceptovatelné jak pro Ukrajinu, tak i pro Evropu, míní Kopecký. Trump se podle něj bude snažit dosáhnout zastavení bojů, nebude však schopen vyjednat spravedlivé a trvalé řešení konfliktu. „Oba prezidenti jistě vědí, že schůzku budou moci domácímu publiku prezentovat jako úspěch. Putin ukáže, že není izolovaný a počítá se s ním. Trump může vyložit jakýkoliv posun jako úspěch. Jeho voliči většinou neočekávají hodnotově orientovanou zahraniční politiku, ale ocení jakýkoliv krok vedoucí k umlknutí zbraní a úspoře ve státní kase,“ míní amerikanista.
