„Věřím v obnovení americké pomoci Ukrajině,“ řekl Pavel na schůzce s van der Bellenem a Pellegrinim
Prezidenty Slovenska a Rakouska Petra Pellegriniho a Alexandera van der Bellena dnes ve Slavkově u Brna přivítal jejich český protějšek Petr Pavel. Hlavním bodem jednání bylo zhodnocení dosavadní spolupráce tří států a také, co na ní zlepšit. Zároveň se však společně bavili o vývoji války na Ukrajině, možnostech mírového jednání, vztazích mezi Evropou a USA či situaci v EU či přeshraniční spoluprácí.
O přeshraniční spolupráci, dopravní infrastruktuře i zahraniční politice dnes jednali hlavy států tří zemí na zámku ve Slavkově u Brna. Šlo o první prezidentský summit Slavkovského formátu (S3), kterému nyní Česko předsedá. Pavel přijel do Slavkova v 10:30. V 11:00 následoval příjezd Pellegriniho a slovenská a česká hymna. Oba prezidenti poté vešli do zámku. Kolem 11:20 přijel van der Bellen. Po přivítání a hymnách následovalo společné focení prezidentů, pak začalo jednání.
„Všichni tři se shodneme, že vzhledem na dnešní rozbouřený svět si člověk uvědomuje víc, že prioritou každé jedné naší krajiny bude zajištění její bezpečnosti. A uvědomujeme si zvýšení obranyschopnosti samotné Evropy, stále ale říkáme, že jako pilíř evropské Aliance aktuálně stav jednotlivých armád členů NATO nemůžou garantovat s plnou vážností stoprocentní bezpečnost. A bez zdravých a konstruktivních vztahů s USA to jednoduše nepůjde," řekl po jednání prezident Pellegrini.
„A proto musíme pěstovat korektní vztahy s novou americkou administrativou a možná méně panicky nereagovat hned na každou jednu větu, každou jednu myšlenku, která přijde z USA, ale vyčkat, jak se nakonec ta situace vyvine," dodal Pellegrini s tím, že se všichni tři prezidenti shodli v tom, že se nesmí reagovat unáhleně na každou jednu myšlenku, která z USA přijde.
Poučení z krizí
Van der Ballen pak řekl na společné tiskovce, že válka, geopolitické napětí či bezpečnostní hrozby vyžadují chytrou obrannou a zahraniční politiku. EU proto musí být jednotná, dodal rakouský prezident.
Hlavním tématem jednání bylo zhodnocení přeshraniční spolupráce a možnosti jejího prohloubení. Zaměřilo se na poučení z praxe při řešení krizových situací, jako jsou koronavirová pandemie, tornádo v roce 2021 nebo loňské povodně. Diskusi hlavy států povedli i o výstavbě vysokorychlostních tratí, o čemž bude mluvit i jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).
Co dál s USA?
Debata o aktuální zahraničněpolitické situaci se týkala posledního vývoje ohledně ruské agrese na Ukrajině, budoucnosti vztahů mezi Evropou a Spojenými státy nebo rozšíření Evropské unie o další státy. Americký prezident Donald Trump totiž hrozí zavedením cel také na EU. Ale i také zastavení vojenské pomoci Ukrajině.
Petr Pavel ale na závěr jednání trochu na optimističtější notu řekl, že ze všech dosavadních prohlášení vyplývá, že podpora Ukrajiny z USA nebyla ukončena, ale přerušena. A dodal, že doufá v její obnovení.
Čas pro mladé
Posledním blokem jednání prezidentů byla diskuse o významu inovací pro konkurenceschopnost národních ekonomik i EU jako celku. Součástí toho bude i devět prezentací inovačních projektů studentů středních škol z Česka, Rakouska a Slovenska. Svůj projekt bude prezentovat třeba tým LASAR, jenž vyhrál soutěž NASA Conrad Challenge. Studenti budou mít před prezidentským jednáním vlastní setkání.
Slavkovský formát byl založen podpisem deklarace v lednu 2015 na zámku Slavkov. Česko mu předsedá od loňského července do konce letošního června, poté předsednictví převezme Slovensko.
Věřím,že dnes už je někdo schopen přímo ovládat myšlení lidí,jinak si to nedovedu představit.Že by dnešní stav myšlení našeho národa a hlavně politiků vznikl normálním rozumem?To je fakt divný. 😨 Lidé po sobě střílí,najíždějí na sebe autem,skáčí z oken i z dětima, to všechno není normální stav. 😨