Mladá žena bydlící ve vesnici Pirohiv neskrývá, že z ní částečně spadly stres a obavy. „Hned jak to vypuklo, popadli jsme pár věcí a utíkali,“ svěřila se Albina. Manžel ji zavezl na hranice a vrátil se domů. Pravděpodobně se jako dobrovolník zúčastní obrany země před agresory.
Společně s dalšími uprchlíky směřovala mladá žena k polským hranicím. Ucpané silnice, zima, hodiny v nejistotě, co bude. K tomu starost o půlroční mimino. „Po desítkách hodin jsme se dostali do polské Zamosci, nocovali v přeplněné tělocvičně. Tamní lidé byli vstřícní, hrozně nám pomohli,“ popisuje mladá žena.
Vysvobození přišlo díky Natalji Vikové (52) a jejím přátelům z křesťanské školy v Brně. „Léta podporujeme tamní dětský domov. Když jsme zjistili, že děti a vychovatelky uprchly do Polska, vyrazili jsme pro ně. Vzali jsme i Albinu s děťátkem a ještě jednu maminku,“ řekla Viková.
Putine jsi vrah! Tisíce lidí demonstrovaly v Brně proti válce. Markéta Malá
Po osmi hodinách jízdy pěti auty dorazili uprchlíci do Rostěnic na Vyškovsku, kde našli azyl. Jedna z maminek s dítětem poté získala ubytování v Brně. Zbylým dvanácti obec poskytla horní patro místního muzea, které slouží jako ubytovna. „Teď se jim snažíme zajistit registraci. Menší děti by mohly po jarních prázdninách nastoupit do naší malotřídy,“ uvedla manželka starosty Marie Petříková.
Dětský domov v centrální části Ukrajiny vznikl před 15 roky jako soukromé zařízení. „Vesměs se do něj dostaly děti z ulice, které teď kvůli válce ztratily domov a střechu nad hlavou. Naše křesťanská obec zařízení dlouhodobě podporuje," řekla Natalja Viková.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
Rusko prodlužuje zákaz vývozu benzinu. Podle agentury Reuters to dnes uvedla ruská vláda. Země se v některých regionech potýká s nedostatkem benzinu po sérii ukrajinských útoků na ropné rafinerie. Původně měl zákaz vývozu přestat platit na konci srpna.
Pro producenty pohonných hmot bude zákaz nově platit do 1. října. Pro ostatní zůstane v platnosti až do 31. října.
Dodávky ruské ropy do Maďarska prostřednictvím ropovodu Družba se ve čtvrtek mohou obnovit, uvedl dnes podle agentury Reuters maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Ropovod Družba přepravuje ruskou ropu na Slovensko a do Maďarska, v minulém týdnu však tyto dodávky narušily opakované nálety ukrajinských dronů.
„Náměstek ruského ministra energetiky Pavel Sorokin mne informoval, že po intenzivním úsilí bylo nalezeno prozatímní řešení, takže dodávky do Maďarska se mohou ve čtvrtek obnovit v testovacím režimu s nižším objemem,“ uvedl dnes Szijjártó. „Vyzýváme Ukrajinu, aby přestala útočit na potrubí vedoucí do Maďarska a ohrožovat naši energetickou bezpečnost,“ dodal.
