Holčička byla ve škole, když se ozvala exploze: Přežila jsem, ale nevím, co ostatní děti, říká ve videu
Desítky mrtvých si vyžádalo masivní bombardování ukrajinského města Černihiv. Ruské bomby dopadaly na obytné budovy i nemocnice. Strašlivý útok ruských vojenských sil jako zázrakem přežila školačka, jež chodila do školy v budově číslo 21. Rusové ostřelovali i tu. Zakrvácená a otřesená dívka promluvila ve videu, které začalo kolovat po sociální síti Twitter.
Místo domů zbyly sutiny a lidé se ve strachu o život schovávali v krytech. Rusové nemilosrdně zaútočili na ukrajinské město Černihiv. Bombardování si vyžádalo víc než čtyřicet mrtvých. Černihiv leží zhruba 144 kilometrů severně od hlavního města Kyjev a bydlí v něm 300 tisíc lidí. Podle informací britského deníku BBC ruští vojáci útočili na obytné budovy, a to dokonce i na nemocnice.
Světlana bydlela padesát metrů od nemocnice, kde se léčí onkologicky nemocné děti. Malé pacienty museli urychleně převézt do krytu. „Tady nejsou žádné vojenské cíle, je tu jen hřbitov, obytné domy, kliniky a nemocnice. Proč nás bombardují?“ řekla Světlana pro výše zmíněný deník. Dvaapadesátiletá Larysa, která učí matematiku, se s rodinou ukrývala na schodišti. „Náhle se ozval výbuch a celá budova se třásla. Běželi jsme ven. Lidé křičeli,“ popsala děsivé chvíle s tím, že náhle střela zasáhla budovu.
Bomby dopadly i na školu s číslem jednadvacet, kam chodila blonďatá dívka, která dojala sociální síť Twitter. Holčička byla zrovna na výuce se svými spolužáky, když začalo bombardování. „Byla jsem ve škole, když jsem slyšela explozi,“ řekla ve videu. Z budovy se dokázala dostat ven, ale neví, co je s jejími kamarády. „Přežila jsem. Ve škole bylo hodně dětí. Nevím, zda to ale přežily,“ dodala.
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde podle něj o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody Kyjeva s Moskvou, ke které obě země dospěly začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo v rámci istanbulských dohod celkem 6057 těl, uvedl štáb. Ukrajinský ministr vnitra ale zároveň obvinil Rusko, že posílá na Ukrajinu zohavená těla a mezi pozůstatky se podle něj našla i těla Rusů.
„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal.
Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN. Ukrajina musí kvůli tomu najít nový způsob, jak na nálety bezpilotních letadel reagovat.
Ukazuje se, že Rusko znovu změnilo taktiku svých dronových útoků. Drony teď létají ve výškách, kde je nemožné je zasáhnout bez použití vyspělejší protivzdušné obrany. Rusko si to může dovolit díky zvýšení produkce, za měsíc dokáže vyrobit až 2700 dronů Šáhed íránské konstrukce.
„Je tu daleko více dronů, to je objektivní fakt. A samozřejmě že čím více jich je, tím těžší je proti nim zasáhnout,“ uvedl soudce ukrajinského nejvyššího soudu Jurij Čumak. Ten je zároveň dobrovolníkem u jednotky, která v noci sestřeluje ruské drony.
Pomoc evropských zemí Ruskem napadené Ukrajině v březnu a v dubnu oproti počátku roku výrazně vzrostla, zatímco americká se ocitla na nule, vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Institut pro světové hospodářství (IfW) v německém Kielu.
Vojenská, finanční a humanitární pomoc z Evropy podle IfW dosáhla v březnu a v dubnu dohromady zhruba 20,2 miliardy eur (přes 500 miliard korun). V lednu a v únoru to bylo přibližně 6,7 miliardy eur. Evropa na jaře zároveň poprvé od června 2022 poprvé předstihla USA v celkovém objemu vojenské pomoci. Bránící se východoevropské zemi dosud Evropa poskytla zbrojní pomoc za 72 miliard eur, zatímco USA za 65 miliard.
