Římané vojenské ležení na břehu Svratky postavili ve druhém století, v období tzv. Markomanských válek. „Bylo v něm určitě několik tisíc vojáků,“ uvedl archeolog z Archaia Brno Václav Kolařík.

Jednalo se o přechodný tábor pro jednu jednotku. Předpokládáme, že se zde Římané zdrželi jen několik týdnů,“ uvedl archeolog z Archaia Brno Václav Kolařík, podle něhož se jedná o první nález tohoto druhu na území Brna.

Kolem 70 metrů dlouhého příkopu byl původně val s palisádou a stany. „Z toho důvodu je nálezů na místě jen minimum. Nicméně podařilo se nám najít celý rozbitý legionářský hrnec, drobná kování a bronzový přívěšek z výzbroje vojáka,“ upřesnil Kolařík.

Archeologové dokážou dobu vzniku tábora poměrně přesně datovat. Římané totiž na území dnešní České republiky bojovali v letech 172 až 180 našeho letopočtu. Velký tábor měli v okolí Pasohlávek na Břeclavsku, kde rovněž před nedávnem vydala zem důkazy o jejich přítomnosti.

Markomanské války

Jednalo se o vojenská střetnutí Říma a barbarských kmenů v letech 166 až 180 n. l. Císař Markus Aurelius reagoval na vpád Sarmatů do Panonie a severní Itálie, kteří tam rozprášili římské legie. Římané pod jeho vedením barbary zahnali za Dunaj a připravili jim 2 zdrcující porážky v letech 175 a 177. Boje skončily roku 180 smrtí Marka Aurelia. Jeho nástupce, syn Commodus uzavřel s germánskými kmeny mírovou smlouvu.

VIDEO: Archeologové vytvořili počítačovou simulaci, jak mohly vypadat římské stavby ve starověku v Rakousku. Součástí je i simulace římského vojenského tábora. V Brně měl vypadat velmi podobně.

Video
délka: 03:26.87

Archeologové udělali rekonstrukci nálezů po Římanech v Rakousku, vojenský tábor by měl podle nich přibližně odpovídat tomu brněnskému. Archaia Brno

 

Fotogalerie
15 fotografií