Archeologové na Hradecku odhalili unikátní keltské sídliště: 25 hektarů a desetitisíce nálezů!
Unikátní tisíce let staré keltské osídlení odhalili archeologové na trase budoucí dálnice D35 na Hradecku. S 25hektarovou rozlohou a 22 tisíci nálezy z doby od 4. až do 1. století před Kristem, tedy laténského období, nemá v Česku obdoby.
Zatím lze s jistotou říci, že místo lidé osídlili už ve 4. století, postupně bylo opouštěno zhruba v první třetině 1. století, k vrcholným obdobím patřilo 2. století před naším letopočtem. Sídliště nebylo opevněné a bylo zřejmě rozděleno dnes zaniklým vodním tokem na dvě části, rozprostíralo se u řeky podobně jako řada současných měst. Existovalo před vznikem keltských opid, což už byla opevněná sídliště městského typu.
„Odhadem tu žily stovky lidí,“ uvedl archeolog z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové Tomáš Mangel. Dosud v Česku objevená sídliště mají velikosti jen jednoho až dvou hektarů. Dalo by se tedy říci, že místo bylo jakýmsi hlavním městem východních Čech. Fungovalo jako společenské, ekonomické a politické centrum s napojením na dálkové obchodní trasy. Objev je výjimečný i tím, že sídliště bylo téměř nenarušené zemědělskou činností a nelegálními aktivitami hledačů pokladů.
Dvě svatyně
Archeology překvapila nebývale vysoká hustota nálezů. Objevili základy obydlí, výrobních objektů, a dokonce jedné či dvou svatyní. „S počtem 22 tisíc sáčků s nálezy se jedná o jeden z největších souborů artefaktů, jaký byl kdy v Čechách nalezen. Zahrnuje předměty denní potřeby i neobyčejně bohaté kolekce šperků,“ uvedl Ladislav Rytíř, vedoucí archeologického terénního výzkumu Univerzity Hradec Králové. Soubor mincí a dokladů mincovní výroby se vymyká nálezům odpovídajícím běžnému soudobému osídlení.
„Právě proto se předpokládá centrální obchodní, výrobní, společenská a správní role sídliště v širším regionu. Vysoký počet ztrátových mincí odráží vysokou frekvenci lidí v lokalitě. Některé z nich navíc dokládají kontakty i s poměrně vzdálenými evropskými oblastmi,“ doplnil Rytíř. Z hlediska počtů nalezených platidel jde o druhou nejvýznamnější lokalitu v Česku, první je tzv. otevřená aglomerace v Němčicích nad Hanou v Olomouckém kraji. Některé artefakty byly přitom jen pár centimetrů pod ornicí.
Zrcadla, šperky, mince i jejich padělky
Archeologové v osídlení vykopali zlomky náramků, keramiky, zrcadel a stovky zlatých i stříbrných keltských mincí včetně padělků, které už v tehdejší době vznikaly. „Tyto imitace mají bronzové jádro, které je zlatem a občas i stříbrem potažené,“ vysvětlil Mangel. Dokonce se našly mincovní polotovary a raznice. Objeven byl i například soubor hrnčířských pecí, jáma s rotačním mlýnem či zbytky studní. Nálezy také svědčí o tom, že zde probíhala práce se surovým jantarem a sklem.
Některé věci pocházejí z daleka a vybízejí k závěru, že lidé v osídlení měli široké kontakty. O stycích s Římskou republikou, západní Evropou, středním Podunajím a jihovýchodní Evropou dávají podle vědců tušit právě zrcadla nebo šperky. „Nálezy jantaru poukazují na napojení na Jantarovou stezku spojující Pobaltí a Středomoří,“ doplnil Rytíř.
Tři roky výzkumu
Osídlení bylo objeveno během průzkumu, který trval od roku 2023 do letošního dubna, samotné sídliště bylo zkoumáno v minulém roce. Výzkumu se věnoval tým 150 lidí. Podíleli se na něm archeologové z hradecké univerzity, Muzea východních Čech a ze společnosti Archaia Praha. Celkem vytěžili 70 tun hlíny. Nálezy zaplnily 180 krabic od banánů.
Mezi vzácnější nálezy patří zlomek z keramické nádoby, do které nějaký Kelt vyryl zhruba před 2200 lety motiv koníka. „Je to raritní nález, protože z celé Evropy jich známe zhruba třicet,“ uvedl Mangel. „Zvířata měla mytologický charakter a ten kůň byl nejčastějším motivem, přičemž tento náš východočeský je velice kvalitně provedený, takže do té nádoby ryl někdo, kdo měl opravdu talent,“ dodal.
Z místa chtějí kulturní památku
Nalezené sídliště se nachází u obce Chlum mezi Hradcem a Jičínem, přesnou specifikaci místa nechtějí vědci zveřejnit, není tak jasné, zda leží zcela mimo trasu plánované stavby, nebo ne.
Archeologové zvažují podání návrhu na prohlášení lokality, která je nyní pod neustálým dohledem, za kulturní památku. Podle Jana Rýdla z Ředitelství silnic a dálnic by však objev na výstavbu dálnice, termín zhotovení či trasu neměl mít vliv.
Poklady jsou i jinde
Tady bude stát dálnice? Tak my to tu napřed prozkoumáme! Záchranné práce archeologů před stavbou silnic často odhalí ukryté poklady. Někdy očekávané, jindy naprosto nevídané. Na trase D3 v Jihočeském kraji, kde práce probíhaly už od roku 2000, objevili i nálezy z doby kamenné.
V polovině 6. tisíciletí před Kristem k Horusicím přicházeli první zemědělci a nechali zde po sobě například keramiku. U Starých Hodějovic našli obětní místo s bronzovými jehlicemi, které zřejmě sloužily k rituálům.
7000 let starou studnu objevili archeologové v roce 2018 při záchranném výzkumu na trase dálnice D35 u Ostrova v Pardubickém kraji. Jedná se o nejstarší pravěkou dřevěnou strukturu na světě.
Mamuti, hroby i město
Při rekonstrukci teplovodní sítě nedaleko brněnského centra byly loni na podzim objeveny 15 tisíc let staré poklady pocházející z období posledních lovců mamutů a minimálně tři pozůstatky mamuta srstnatého. Kolem 20 hrobů starých 2500 let objevili v roce 2023 na trase chystaného obchvatu dálnice mezi Slavonínem a Křelovem na Olomoucku. Nejstarší pochází z pozdní doby kamenné a nejmladší z období Velké Moravy.
Osm staveb starých zhruba 7000 let objevili koncem roku 2024 v trase dostavby Pražského okruhu u středočeských Nupak. V další části úseku našli jámy ze 13. století zřejmě související s těžbou zlata.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.