Štorch podle její tiskové zprávy byl velice činorodý, lze ho označit za pokrokového pedagoga, zakladatele lyžařských kurzů, ozdravných pobytů u moře, zapáleného archeologa amatéra a sběratele i nadšeného skauta. V pražské Libni také založil takzvanou Dětskou farmu s velkým hřištěm a školou v přírodě.
Ve výstavě se prolíná životopisná a příběhová linie, která využívá Štorchovu literární pozůstalost a fotografie. Návštěvníci se setkají vedle výjimečných paleontologických a archeologických nálezů také s originálem Štorchova deníku.
Vzácné paleolitické figurky zvířátek se spolu s Věstonickou venuší považují za první keramické předměty na světě. Zaujme nález jehlice z doby bronzové, které inspirovaly Štorcha k sepsání románu Bronzový poklad.
Věrná je podle Kvapilové antropologická rekonstrukce ženy s nejbohatší výbavou v únětické kultuře z pohřebiště v Mikulovicích. Představí se také neobvyklá výbava keltského bojovnického hrobu z Prahy-Hloubětína s mečem a zlatým prstenem. Šlo o Štorchův nález, který také literárně zpracoval, když čtenáře zavedl do časů krále Marobuda.
„Návštěvníci se mohou těšit nejen na známé příběhy z jeho knih, ale také na více než 300 autentických předmětů z jeho osobní sbírky, které ho inspirovaly při psaní, a dalších 500 exponátů přibližujících dobu, ve které se jeho romány odehrávají. Ve sbírkách Národního muzea se dnes nachází přes tisíc unikátních artefaktů spojených se Štorchovým jménem,“ uvedl ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Hlavně na dětské návštěvníky má zapůsobit kulisa paleolitické jeskyně s promítaným ohněm, ukázka průčelí neolitického domu, rekonstrukce dvou hrobů nebo zvířata jako vlk, medvěd či bobr. Výstava také chronologicky uceleně představí pravěký vývoj u nás, a tak může doplnit výuku pro základní a střední školy.
Štorch napsal dvě desítky beletristických děl, zejména pro mládež. K nejznámějším patří Lovci mamutů, Osada Havranů, Volání rodu, Bronzový poklad, Meč proti meči či Hrdina Nik.
Od úmrtí Eduarda Štorcha uplyne 25. června 2026 70 let.
