Více hrobů je z přelomu pozdní doby kamenné a starší doby bronzové, odborníci je předběžně datovali do let kolem 2500 až 2300 před naším letopočtem. V hrobech byly skrčené kostry ležící na boku, což bylo pro tehdejší období typické. „K tomu chudá výbava, milodary v podobě několika nádob,“ uvedl archeolog Richard Bíško.

Oproti tomu dva pohřby ze starší doby železné, tedy okolo let 800 až 450 před naším letopočtem, už měly výbavu pestřejší. „Jeden hrob je žárový, druhý kostrový. Nebožtíci měli u sebe poměrně velké množství nádob,“ dodal Bíško. Podle něj šlo zřejmě o lidi, kteří byli ve své době na určité sociální výši.

Aktuální výzkumy podle archeologa obohatily už starší poznatky o historii Rajhradu, ve kterém bylo staré lidské sídliště. Nálezy byly učiněny u silnice směrem na Pohořelice, kde bylo zřejmě rozsáhlejší pohřebiště z několika období. Nyní se tu staví nová hala.

VIDEO: K objevu avarského naleziště došlo před výstavbou bratislavského obchvatu.

K objevu avarského naleziště došlo před výstavbou bratislavského obchvatu
Autor: Joj