8°C
Unikátní objev nemá v celé Evropě obdoby. S velkou pravděpodobností jde o krev žen vězněných za války gestapem, případně mučených politických vězňů, které v padesátých letech mlátila při vyšetřování nebo před popravou Státní bezpečnost.
Vědci a kriminalisté teď chtějí odebrat i další, sedm desítek let starý biologický materiál ze zdí a dveří. Zkusí zjistit, komu prolitá krev patřila.
Na krev vězenkyň a vězňů přišli výzkumníci náhodou. „Byli jsme ve věznici natáčet dokument s ženami, které věznicí na Cejlu prošly. A našli jsme místnost vymalovanou olejovou barvou, která je obvyklá ve špitálech, kde ty zdi se umývají,“ řekl historik Pavel Paleček.
Při detailní prohlídce odlehlé místnosti v samotném rohu věznice, ho zaujaly podivné skvrny těsně nad podlahou. „U země je po celém obvodu nástřik jakési fermeže, kterou asi nikdo neumyl, když natírali prkennou podlahu,“ řekl Paleček.
Odebral podivné vzorky a poslal je do forenzní laboratoře Masarykovy univerzity. Ta nyní s jistotou potvrdila, že jde o lidskou krev.
Ve hře je i možnost, že krvavé cákance jsou jen o pár let mladší. Mohly by patřit politickým vězňům z padesátých let. Po gestapu totiž převzali káznici do svých rukou vyšetřovatelé Státní bezpečnosti. A ti své oběti nemilosrdně hlava nehlava mlátili.
Rozbor krve napoví, kdo byl v cele vězněn
Rozbory lidské krve na zdi v cele se nyní budou zabývat spolu s vědci i kriminalisté. Pokusí se společně zjistit krevní skupiny a budou zkoumat, jaké jsou ve vzorcích další faktory typické pro ženy nebo muže, Čechy, Němce nebo Židy. Ti všichni byli během války a komunistické krutovlády na Cejlu vězněni. Rozbory pak přiblíží, jakým směrem se v archivech vězňů badatelé pustí.
Tajemná cela smrti?
Umístění tajemné cely s číslem v poschodí a až v rohu, za zesílenými zdmi, stranou od ostatních navíc napovídá, že mohlo jít o jednu z místností, ve které čekali odsouzenci na smrt. Zpřesněné rozbory pak mohou ukázat blíže na konkrétní lidi, kteří byli vystaveni v Brně nelidskému zacházení od věznitelů.
Nacisté 2 popravy, komunisté 74 oběšených
Bývalá káznice v Brně svému účelu sloužila v letech 1784 až 1956. Byli tu zavřeni například i Petr Bezruč nebo generál Radola Gajda.
Za války rozlehlou káznici využíval český krajský soud, ale část si vyčlenilo pro ženské oddělení gestapo. Nacisté zde během války popravili dva lidi. Po válce v káznici na Cejlu oběsili samotní Češi na základě mimořádných lidových soudů 74 lidí!
Po Únoru 1948 zde režim držel i politické vězně, například básníka Jana Zahradníčka či spisovatele Zdeňka Rotrekla. Do roku 1952 se na Cejlu političtí vězni i popravovali. Komunisté zde oběsili třeba Jana Křižana, otce pozdějšího scenáristy Jiřího Křižana.
Poslední poprava
Posledním popraveným politickým vězněm v káznici byl Leopold Doležal (+39) z Brna-Židenic. Kat jej oběsil před 65 lety, 30. srpna 1952 v 5:31 ráno. Jeho příběh se vymyká ostatním. Doležal jako člen KSČ a SNB po válce schovával vysílačku a britského agenta. Neopatrností se ale prozradil. Komunisté mu »zradu« neodpustili a uvázali mu kolem krku oprátku.
