Krvavé výročí v Prlově na Vsetínsku: Před 80 lety tam gestapo upálilo 15 lidí
Malá obec Prlov v okrese Vsetín, která má dnes méně než 500 obyvatel, skrývá krvavé tajemství. Před osmdesáti lety zde došlo k brutálnímu válečnému zločinu ze strany nacistického režimu. Jednotky SS tehdy celou vesnici obklíčili a kvůli napojení místních na partyzány upálili patnáct lidí a usmrtili několik dalších. Obyvatelé Prlova i v těch nejtěžších momentech projevili neskutečnou odvahu a nikoho neudali.
Za druhé světové války se Vizovické vrchy a Vsetínsko staly místem činnosti partyzánských odbojových skupin. Obyvatelé drobné vesničky jménem Prlov jejich protinacistickou činnost dlouhodobě podporovali, což německým vyšetřovatelům dlouhou dobu unikalo.
Na to, jak ho jednou v noci vzbudili mužské hlasy z vedlejší místnosti, vzpomínal Bohuslav Žák, tehdy devítiletý. „Mamka pro ně pekla, opravovala jim šaty, na jaře 1945 tam byl nějaký shoz zbraní, u nás doma to bylo uloženo,“ citoval web Paměť národa jeho výpověď.
Nečekaná kudla do zad
O podpoře odbojářů ze strany prlovských se velitelé jednotek SS dozvěděli naprosto neočekávaně. Informace o zapojení vesnice se k nim dostala od dvou maďarských důstojníků, kteří v partyzánském zajetí slíbili, že se do války už dál nezapojí. Partyzáni je proto nechali v Prlově, odkud však dvojice utekla a zamířila si to rovnou na gestapo.
O několik dní se Němcům podařilo lapit mladíka Aloise Oškeru, který byl aktivním partyzánem. V zajetí si prošel hrůzným výslechem, zahrnujícím brutální fyzické mučení i psychologický nátlak. Nakonec pod falešným příslibem uchránění Aloisovi rodiny, prozradil mladý muž veškeré informace o partyzánech v okolí a zapojení Prlova do jejich činnosti.
Tragický osud definitivně zpečetila akce sudetoněmecko-slovenské jednotky „Josef“. Vydali se do Prlova v přestrojení za dezertéry, kteří se chtějí přidat k partyzánům. Získali si důvěru Oldřicha Kováře, který jim slíbil pomoc s navázáním kontaktu a tím potvrdil napojení místních na odboj.
Táta odešel s mlékem a už se nevrátil
K hrůznému činu nemilosrdné brutality došlo 23. dubna roku 1945. Prlov tehdy obklíčilo asi 600 mužů z jednotek vsetínského a zlínského gestapa, maďarských četníků a infiltrátorů z jednotky „Josef“.
Pan Žák vzpomínal, jak ho tatínek vzbudil a ukázal mu z okna děsivý pohled na obklíčený domov. „Okolo domu ž byli vojáci. Táta musel jako chovatel odvádět mléko, tak odešel do sběrny s konvicí s mlíkem, a už se nevrátil,“ popsal. „Tak jsme věděli, že může být asi zle. Zůstali jsme čtyři děti doma,“ dodal.
Nacisté všechny muže starší patnácti let odvlekli do místního hostince, kde začali s krutým výslechem, kterým se ve světě nechvalně proslavili. Ani navzdory zatýkaní, mučení a reálné hrozbě smrti však nikdo z obyvatel žádného odbojáře neudal. Mezi útočníky však byli i oba maďarští důstojníci, kteří část z lidí identifikovali jako partyzány.
Těchto patnáct lidí Němci zaživa upálili v jejich domech. Zachránil se jen jediný.Mezi oběťmi byli i oba rodiče pamětníka Bohuslava Žáka.Ohořelou mrtvolu otce poznal podle zachovalého kousku vesty. „Teď jsme se pokusili najít maminku a tam to bylo horší, nezůstalo skoro nic. Akorát jsme našli na jednom místě menší kovovou sponu, kterou nosila ve vlasech, tak jsme usoudili, že by to mohla být ona,“ vzpomínal.
Mimo oběti, které zemřely v plamenech, gestapo popravilo ještě tři další partyzány oběšením. Ostatní obvinění byli nejprve uvězněni v nedalekém Pozděchově a následně propuštěni.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.