K domu u Hlučínského jezera, z jehož střechy v tu chvíli už šlehaly plameny, dorazili hasiči 15 minut po půlnoci v pátek 4. dubna. Z jakého důvodu oheň propukl, zatím není jasné. Zničil ale majetek za tři miliony korun a hlavně si vyžádal jeden život.
„Uvnitř hasiči nalezli muže, ročník 1927, bez známek života,“ popsal policista Jan Segsulka. Dle zjištění Blesku nalezené tělo patřilo právě veteránovi nacistické armády české národnosti Josefu Bialasovi.
Ten se narodil 1. června 1927 v Hlučíně v Československu, jenže po záboru Sudet nacisty v říjnu 1938 a připojení Hlučínska k třetí říši byli tamní rodáci automaticky považováni za německé státní příslušníky. Povinně, často pod pohrůžkou lágru, narukovalo z Hlučínska do německé armády přibližně 12 tisíc mužů.
Ještě skoro děti
Bialas se tak třeba dostal k budování opevnění ve Slezsku před blížící se Rudou armádou. „V červnu 1944 byl povolán k Říšské pracovní službě v Ratiboři,“ řekl historik Jiří Klůc. Když oslavil 17. narozeniny, narukoval. Kdo totiž povolávací rozkaz dostal a odmítl, končil u vojenského soudu často s rozsudkem smrti.
„Take děcka zme byly, jak nas sbirali, malučke, to byla hruza,“ popsal před časem pro CNN Prima News. Skončil v 318. výcvikovém náhradním granátnickém praporu, s nímž se účastnil třeba obranných bojů o polskou Vratislav.
V nich doslova utekl hrobníkovi z lopaty. „Když nabíral proviant, zasáhla jej nepřátelská kulka, která se naštěstí odrazila od jeho ruční zbraně,“ popsal Klůc. V armádě zůstal až do konce války.
Přetahovaná o Hlučínsko
Oblast Hlučínska byla k Československu připojena jako součást Opavské pahorkatiny ve Slezsku 4. února 1920. Tato oblast byla ale od roku 1742, kdy Marie Terezie s Prusy prohrála první slezskou válku, součástí germánského Pruska a později Německého císařství. Proto nacističtí okupanti území a jeho obyvatele pokládali za součást říše.
Zachránil ho dialekt a máma
Po válce padl Bialas u Hradce Králové do zajetí rudoarmějců. Skončil v zajateckém táboře v Německu a hrozil mu lágr na Sibiři. To, že mluvil slezským dialektem češtiny, ho ale zachránilo. Jako jednoho z mála těch, kteří se s nimi domluvili, jej Rusové pověřovali zajištěním žní, později sběrem brambor.
Nakonec jej na podzim 1946 s pomocí Červeného kříže vypátrala matka a přivedla ho domů. „Po válce žil v domku s rodinou. Věnoval se rybaření, zahradničení, chovu holubů a pracoval ve Vítkovických železárnách,“ dodal Jiří Klůc.
VIDEO: Zapomenutá polská brigáda bojovala proti nacistům i Stalinovi. Osvobodila koncentrák Holýšov, s pochopením Čechů se ale nesetkala (1945).
Zapomenutá polská brigáda bojovala proti nacistům i Stalinovi. Osvobodila koncentrák Holýšov, s pochopením Čechů se ale nesetkala (1945) Videohub
