Výstava ukazuje, že v listopadu před 30 lety se národ dokázal během několika dní semknout. Především v odporu proti vedoucí úloze Komunistické strany Československa.
„Soudruzi! Chcete-li nadále jezdit ve vyježděných kolejích, Dopravní podnik města Brna vás rád přijme jako řidiče,“ troufl si na jeden z prvních protirežimních transparentů tehdy DPMB.
Solidarita v době, kdy nebyl internet
V době, kdy ještě nebylo zdaleka jasné, jak vše dopadne a zda komunisté nepovolají armádu, visel plakát hned vedle oficiální socialistické výzdoby, hlásající pod rudou hvězdou na Náměstí svobody komunistické pravdy. Soudruzi naopak vyvěsili obří transparent „Protestujeme proti barbarským činům amerického imperialismu“.
Nebyl internet, nebyly sociální sítě. Mnohé z tištěných médií ještě nedokázaly reagovat. Žilo se ze dne na den z hodiny na hodinu. Byla studentská střediska, kde se shromažďovaly informace.
„Atmosféra byla natolik solidární, že nikdo plakáty nestrhával,“ vzpomněl účastník listopadových událostí v Brně Oliver Pospíšil, tehdy devatenáctiletý student stavební fakulty, který je nyní náměstkem brněnské primátorky.
Lidský řetěz z náměstí až k věznici na kopci
Taková solidarita podle vojenského historika Pavla Palečka byla výjimečná. „Souzněly spolu generace. Snad 85 procent národa byly za jedno. Děti, rodiče i prarodiče,“ dodal historik. Lidé se v Brně třeba vzali za ruce a za hustého sněžení a mrazu utvořili pětikilometrový řetěz ze spojených lidských rukou, vedoucí z centrálního náměstí k arestu v Bohunicích, kde seděli političtí vězni, například disident Petr Cibulka.
VIDEO: Taková byla atmosféra mezi lidmi.
Taková byla atmosféra mezi lidmi. David Zima
