Nejedná se o výstavu přepěchovanou strohými dějepisnými fakty s vysvětlivkami. Její kurátor a ředitel Památníku Ticha v Bubnech Pavel Štingl chtěl naopak expozici pojmout tak trochu interaktivní i hravou formou. „Chtěli jsme přijít s koncepcí, která by měla jasný obsah. Aby nebyla pouhou vzpomínkou nebo pietou. Zaměřili jsme se proto na propagandu a cenzuru, protože vnímáme velice citlivě, že je zapotřebí udělat výzvu z hlediska mediální výchovy,“ uvedl Štingl.

Revoluce bez mobilů a sociálních sítí

Výstava pojmenovaná Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu tak plně dostojí slovům jejího kurátora. Napěchovaná je multimediálními dobovými projekcemi a fotografiemi či různými tiskovinami, které návštěvníka navrací o 30 let v čase. Dnešní generace si přitom jen stěží mohou představit, co vše bylo zapotřebí, aby se listopadové události uskutečnily – bez mobilních telefonů, bez moderních počítačů, twitterů, facebooků a jiných sociálních sítí.

Tehdy se lidé mohli spoléhat pouze na to, co proběhlo v denních tiskovinách a v televizi nebo v rádiu. „Výstava je proto zaměřena především pro děti a školy, které se nám hlásí v neuvěřitelném množství. Jen do teď, před otevřením výstavy to je 75 škol,“ uvedl Štingl. „Pro současnou mladou generaci, děti mobilních telefonů, počítačů a tabletů, je téměř nemyslitelná představa toho, jak tehdy komunikace probíhala.“

Video
délka: 03:08

Výstavou provádí hravé komiksové črty z dílny Martina Šinkovského a Ticha 762. David Zima

Štingl dává za příklad třeba malé vesnice, kde kolikrát v té době byl telefon jen jeden. „Představa, že si někdo s někým nemohl šestkrát nebo desetkrát změnit místo a hodinu, kde se chtějí setkat, je pro dnešní generace archaismus. Ale mělo to svou hodnotu. Komunikace neměla takovou plytkost,“ říká.

Tiskoviny a televize a jejich přerod

Výstava spočívá z jednoho setmělého, na první pohled trochu chaotického prostoru, který je členěn na tři části. Každá strana přitom na návštěvníka chrlí doslova příval nejrůznějších informací - obrazových, psaných i mluvených. Uprostřed expozice si tak člověk připadá téměř jako na pouti, kde na ně prýští zvukové efekty takřka z každé atrakce. Někomu to může připadat nepraktické, na druhou stranu tak organizátoři vcelku efektivně vystihli chaotický a překotný shon tehdejších událostí.

V úvodu se návštěvník seznamuje skrz vstupní novinovou stěnu s dobovými tištěnými médii, kde je dobře patrná problematika cenzury. Tehdejší tisk, stejně jako jiné sdělovací prostředky, byly totiž ovládané KSČ.

Multimediální část je pak složena z více než 20 monitorů, které nabízí srovnání toho, co se vysílalo v oficiálních cenzurovaných médiích a jaká byla realita. Chronologické uspořádání výstavy lze vymezit důležitými daty roku 1989, respektive předcházející éry normalizace. Nejprve přichází na přetřes lednový Palachův týden, posléze 17. listopad 1989 a nakonec manifestace na Letenské pláni 25. listopadu.

Karel Gott a Karel Kryl. Dva velikáni české hudby, které spojila na jedno "pódium" sametová revoluce.
Karel Gott a Karel Kryl. Dva velikáni české hudby, které spojila na jedno "pódium" sametová revoluce.
Autor: David Zima

Ten den padla cenzura,“ uvádí Štingl s poukazem na to, že zatímco média k předešlým událostem přistupovala stále servilně vůči KSČ, o manifestaci na Letné, které se zúčastnilo podle odhadů až 800 tisíc demonstrujících, už informovala v přímém přenosu. Tendenční „okovy“ jiných médií v té době také pookřály, například České tiskové kanceláře, která spolu s ČT propůjčila na výstavu spoustu archivních dokumentů včetně techniky. Pomyslným průvodcem po výstavě, která končí lehkým nahlédnutím do současnosti, jsou potom hravé komiksové plochy, které mají na svědomí Martin Šinkovský a Ticho 762.

Křehký duch doby

Velký prostor v multimediální části pak zabírají i vzpomínky pamětníků, mezi kterými nechybí například Ondřej Vetchý, Eva Holubová, Bára Hrzánová nebo Petr Pithart. „Zároveň jsme zde vystavili dobové fotografie Jaroslava Krejčího (†76), které dění zachycují právě skrze osobnosti, které Krejčí fotil. „Bohužel fotografie v roce 2002 poškodila voda při povodních. Kouzlo nechtěného tak na nich vytvořilo něco, co bychom nazvali křehkost paměti,“ líčí Štingl. Na mnohých fotografiích je poškození dobře patrné, vizuálně podtrhují jejich stáří.

Kde: Letenská pláň, stan přímo naproti stadionu Letná.
Kdy: Do 30. listopadu, otevřeno každodenně od 14 do 18 hodin.
Vstupné: Zdarma.

Fotogalerie
28 fotografií