Verdikt padl na základě komplikované situace dvou Ukrajinek. Jedna si v Česku musela zaplatit náklady porodu, druhá náklady hospitalizace malého dítěte. Obě ženy v Česku nemají trvalý pobyt a ani zde nepracují.

Ústavní soud návrhy na úpravu dvou klíčových paragrafů zákona o veřejném pojištění, který by zmíněným ženám zpřístupnil bezplatnou zdravotní péči, odmítl. Zákon přitom jasně říká, že zdravotně pojištěni jsou u nás lidé, kteří mají trvalý pobyt v Česku, a lidé, kteří jej sice nemají, ale pracují pro českého zaměstnavatele.

Podle Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 6, které normu napadly u Ústavního soudu, však zákon vede k diskriminaci cizinců.

„Účast na systému veřejného zdravotního pojištění vyplývá přímo ze zákona, který stanoví okruh osob, které jsou v něm účastny a podmínky vzniku a zániku účasti. Pokud člověk nesplňuje zákonné podmínky, může si sjednat smluvní komerční pojištění nebo čerpanou péči hradit ze svých zdrojů,“ řekl ústavní soudce Vojtěch Šimíček.

Podle Ústavního soudu je zřejmé, že zatímco právo na ochranu zdraví je veřejným subjektivním právem náležejícím každému člověku na území České republiky, právo na bezplatnou zdravotní péči z veřejného pojištění je přiznáváno pouze českým občanům.