„Byl jedním z těch, kteří se nebáli postavit proti tyranii a bezpráví, a to s vědomím, že riskuje svůj život. Jeho odvaha a víra ve spravedlnost nás dodnes inspirují a připomínají, jak vysokou cenu měla svoboda, kterou mnohdy považujeme za samozřejmost,“ uvedl při pietním aktu starosta Křivkova rodného Kobylí Pavel Kotík.
Od února 1917 působil Křivka v řadách Rakousko-uherské armády, přičemž bojoval na italské frontě v pěším pluku číslo. 24. V dubnu 1918 mu byla udělena dovolená, během které zběhl z vojenské služby. Až do konce první světové války se tak skrýval v různých lesích, kde se snažil založit odbojovou skupinu proti Rakousku-Uhersku.
74 let od popravy Milady Horákové: „Nikdy nezapomeneme.“ Fiala a další vzpomínají na oběti komunismu
Nacistům po zatčení utekl
Po obsazení Československa nacisty působil v protinacistickém odboji, kde pomáhal s převodem osob přes hranice. Od roku 1939 pak žil v Kútech. V dubnu 1940 byl zatčen gestapem. Krátce poté, když byl ještě ve své pracovní uniformě, se mu podařilo z brněnských Kounicových kolejí uprchnout, když předstíral, že je montér.
Spisovatel a zakladatel Sdružení Paměť Miroslav Kasáček o popraveném odbojáři Křivkovi TV Blesk Zdeněk Matyáš
V červnu 1940 po cestě přes Balkán se stal členem československé zahraniční armády, narukoval v Marseille. Po kapitulaci Francie byl převezen do Velké Británie. V letech 1943 až 1945 byl poté jako četař členem osobní ochranky československého prezidenta v exilu Edvarda Beneše.
Po rozsudku smrti chtěl být zastřelen
Po komunistickém puči v únoru 1948 založil opět odbojovou skupinu. Bohužel ji infiltrovalo i několik agentů Státní bezpečnosti. Po zatčení Křivky bylo zadrženo dalších téměř 200 osob. V únoru 1951 byl za trestné činy velezrady a vyzvědačství odsouzen k trestu smrti. Exekuce proběhla 21.července v pět hodin ráno.
„Jeho přání být zastřelen mu nebylo vyhověno,“ prozradil spisovatel a zakladtel Sdružení Paměť Miroslav Kasáček (87).
Hrob po vpádu vojsk odstranili
Pohřben byl na brněnském Ústředním hřbitově. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a následné normalizaci byl jeho hrob kolem roku 1970 za nejasných okolností odstraněn.„Komunistům tento statečný člověk vadil i po smrti. Částečná satisfakce tak přišla se zpožděním až půl století poté,“ poznamenal po nedělním pietním aktu Kasáček.
V městské části Brno-Nový Lískovec je po Křivkovi od roku 1993 pojmenována jedna z ulic. Na jeho rodném domě v Kobylí byla instalována pamětní deska, stejně jako v místě jeho bývalého bydliště v Brně-Lískovci. V roce 1996 udělen in memoriam řád Za hrdinství.
