Policie před barákem Okamury kvůli vlajkám Ukrajiny! Šéf SPD to považuje za smutné
Nový předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) čelil během svátku kritice některých politiků kvůli tomu, že nevyrazil k památníku 17. listopadu na Národní třídě. Okamura to vysvětloval slovy, že vyrazil k Hlávkově koleji a poté do Ruzyně na jiné piety. Před jeho domem s netradičními tvary v podobě válců pak hlídkovala policie - na chodníku kolem domu se objevily nasprejované vlajky Ukrajiny.
Někteří vládní politici směřující do opozice kritizovali neúčast předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury na Národní třídě. Například končící vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) to označil za ostudu a označuje to za bezprecedentní.
Okamura předem oznámil, že návštěvu Národní třídy neplánuje. Účastnil se dnešní piety u Hlávkovy koleje a vzpomínkové akce na oběti nacistů z roku 1939 v ruzyňských kasárnách.
Ukrajinské vlajky před Okamurovým domem
Okamura přitom jako jeden z prvních viditelných kroků v roli šéfa Sněmovny asistoval u sundání ukrajinské vlajky z průčelí budovy Poslanecké sněmovny. Háji to slovy o tom, že na českých úředních budovách mají být české vlajky.
Ukrajinské vlajky se pak během svátku 17. listopadu objevily kolem domu Tomia Okamury. Nasprejované na chodnících a také rozvěšené na plotě.
Namalované či nasprejované ukrajinské vlajky na chodnících, schodech, sloupech či koších obklopily Okamurův dům a událost vyšetřuje policie, potvrdil na dotaz ČTK mluvčí pražské policie Jan Daněk.
K vyvěšení vlajek se v e-mailu přihlásila skupina, která o sobě uvádí, že jsou pamětníky událostí na Národní třídě v roce 1989 a říká si Sametoví pamětníci. „Nemůžeme zůstat neteční a touto malou akcí vyjadřujeme svou nespokojenost s takovým chováním nových představitelů naší země,“ stojí v e-mailu, který obdržela ČTK.
Okamura: Je to smutné
„Je smutné, že si český státní svátek někteří aktivisté připomínají ničením veřejného a soukromého majetku,“ reagoval Okamura.
„Po 14:00 hodině jsme přijali oznámení o posprejování vozovky, sloupků, koše, chodníku a umístění vlajek v barvách Ukrajiny na plot domu v ulici Nad Tejnkou. Věcí se budeme zabývat, zjišťovat výši škody a následně určíme právní kvalifikaci,“ řekl Daněk.
Pokud by šlo o trestný čin poškození cizí věci, hrozil by podle Daňka pachatelům trest odnětí svobody až na tři roky. Vyhodnotí-li čin policie jako přestupek, mohou dostat pokutu.
Nevyhazujte květiny...
Předseda SPD Okamura se dnes vyjádřil i ke kritice ohledně neúčasti na Národce s tím, že k Hlávkově koleji chodí už několik let a jeho voliči to vítají. „Mají pocit, že se na rok 1939 trochu zapomíná,“ řekl novinářům. Je podle něj potřeba připomínat si obě data.
„Kdo má čas, tak by měl jít tam, kdo má čas, tak by měl jít zase jinam a připomenout si to i to. A nehodnotit, kdo, kam a jak,“ podotkl.
K památníku na Národní třídě poslal květiny. Doufá, že je nikdo nevyhodí jako před několika lety. „Květiny na pietních místech bychom si vzájemně také vyhazovat neměli,“ dodal.
Fialova ostrá kritika
Okamura dnes také řekl, že v Česku se omezuje svoboda. Za končící vlády podle něj přestávalo být Česko svobodné a lidé nemohou říkat, co si myslí. „Lidé se bojí mluvit a mají autocenzuru, tak to je jeden z příkladů, jak jsou omezována práva lidí,“ uvedl předseda Sněmovny.
Kdo se nijak nebál na Národní třídě mluvit, to byl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Právě Okamuru kritizoval 17. listopadu velmi ostře.
„Samozřejmě ty 17. listopady jsou různé, někdy sem chodím s obrovskou radostí, někdy trošku s obavami. Tento 17. listopad patří k těm, kdy sem jdu spíš s obavami, protože demokracie, svoboda vyžadují neustálou péči, musíme se o ně starat, musíme o ně každodenně zápasit, a když vidím, co se teď v naší zemi odehrává, tak z toho žádnou radost nemám,“ uvedl Fiala.
„V čele parlamentu máme člověka, který pohrdá lidmi, hlásí se k extrémním názorům, propaguje proruské narativy. Do čela vlády míří bývalý komunista a spolupracovník StB, který má obrovský střet zájmů a představuje nebezpečné oligarchické struktury v naší zemi. To jsou všechno věci, které určitě nejsou dobrými zprávami, ale je potřeba si to uvědomovat, je potřeba to pojmenovávat a je potřeba s tím dále bojovat,“ dodal Fiala s narážkou na Okamuru i budoucího pravděpodobného premiéra Andreje Babiše (ANO).
Na náméstí Svobody v Brně se sešly tisíce lidí. Zpěvem Modlitby pro Martu, české a slovenské hymny si připomněly události 17. listopadu. Stovky lidí vytvořily živý řetěz z Kobližné na náměstí Svobody jako symbol odkazu událostí 17. listopadu.
Na demonstraci na Staroměstském náměstí vystoupil mimo jiné bývalý předseda vlády ČR a Senátu Petr Pithart, spisovatel Pavel Kosatík, filozof Daniel Kroupa, písničkář Jaroslav Hutka, ekonom a ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček, herečka Eva Holubová či zpěvačka Bára Poláková. Pithart vyzval účastníky, aby se více politicky angažovali a vstupovali do politických stran. „Musíme toho více obětovat. Nic na tomto světě se nezrodilo bez obětí,“ uvedl.
Také biolog a teolog Marek Orko Vácha účastníkům řekl, že by měli převzít odpovědnost za svou zemi či komunitu. Vyzval je, aby mluvili s lidmi ve svém okolí, protože je podle něj prokázané, že lidé podléhající dezinformacím se často rodí z osamělosti. „Pravda existuje. A zda zvítězí, je na nás,“ uvedl.
Na zcela zaplněné Národní třídě v Praze zazněla dnes v podvečer píseň Modlitba pro Martu. Jeden ze symbolů sametové revoluce přednesl v 17:11 z balkonu paláce Metro herec a zpěvák Jan Cina. V závěrečných taktech se k němu zpěvem přidali i přihlížející lidé. Poté tleskali a dlouze zvonili klíči.
Cinovo vystoupení bylo součásti programu Korzo Národní, které každoročně pořádá spolek Díky, že můžem, letos pod heslem Máme si co říct. Před Modlitbou pro Martu zaznělo z reproduktorů prohlášení spolku, v němž připomněl, že 17. listopadu 1989 se lidé postavili nesvobodě a díky nim je nyní Česko svobodnou zemí. „Demokracie není stav, který bychom mohli považovat za trvalý. Je to živý proces vyžadující odpovědnost a odvahu každého z nás. Je to vztah mezi občany a institucemi, mezi svobodou a odpovědností, mezi hlasem většiny a menšiny,“ zaznělo v prohlášení.
v listopadu 89 měli stranicku buňku