„H*vado!“ schytal to Turek. Babiš prchal z vřavy, Fiala měl obavy, Rakušan šil do Okamury na Národce

I přes deštivé počasí Národní třídou korzují davy lidí.

Na Národní třídu dorazili i Marek Benda (ODS), Eva Decroix (ODS) či Jan Lipavský.

Poslanec Filip Turek (Motoristé) se i přes vydatný pískot a projevy nesouhlasu jeho odpůrců na Národní třídě ochotně fotil se svými podporovateli. Během jeho pobytu na Národní třídě atmosféra silně gradovala, volání „hanba“ a pískání nekončilo ani v momentě, kdy odcházel pryč směrem k Národnímu divadlu.

Řečníci při dnešním pietním shromáždění u Hlávkovy koleje v Praze vyzdvihovali význam vzdělání. Poukazovali na to, že vzdělaní lidé nepodléhají dezinformacím a jsou schopni kritického myšlení i vedení dialogu. Prezidentka Evropské studentské unie Lana Parová v oficiálním vystoupení řekla, že jsou to vždy studenti, kteří se vzbouří. Zmínila nynější situaci v Maďarsku, v Srbsku a v Gruzii. „Svět, kde se nebojí studenti ozvat, je světem, který má naději,“ uvedla.

Předseda Akademie věd Radomír Pánek připomenul, že studenti v listopadu 1939 projevili odvahu postavit se nacistickému režimu a mnozí za to zaplatili životem. „Svoboda přestane existovat, pokud ji přestaneme chránit a hájit,“ uvedl a vyzdvihl význam vysokých škol. „Jen tam, kde lidi mluví spolu, má demokracie šanci. Odkaz 17. listopadu vyzývá, abychom kriticky přemýšleli, pochybovali a hledali řešení v dialogu,“ dodal.

Pietní akce u Hlávkovy koleje se zúčastnil i předseda hnutí SPD a Sněmovny Tomio Okamura, jenž před novináři mluvil o tom, že se v Česku podle něho omezuje svoboda. Okamura už dřív oznámil, že nepůjde k pietě na Národní třídě, ale kromě piety u Hlávkových kolejí navštíví ještě tu v ruzyňských kasárnách.

Okamura před novináři tvrdil, že za nynější, končící vlády ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 přestávalo být Česko svobodné a lidé nemohou říkat, co si myslí. „Svoboda je klíčový aspekt společnosti, abychom mohli svobodně volit, svobodně mluvit, abychom se nebáli, že za tyto názory bude hrozit postih od vládnoucího establishmentu,“ řekl. Pod současným vedením podle Okamury začali být lidé vyhazováni z práce za názory. „Lidé se bojí mluvit a mají autocenzuru, tak to je jeden z příkladů, jak jsou omezována práva lidí,“ prohlásil.

Motorista Filip Turek si hned při příchodu k památníku na Národní třídě rýpl do prezidenta Pavla. „Pokud na mě pískají lidi, kteří tady vlastně vášnivě vítají někoho, kdo byl v komunistické armádě, tak já si myslím, že to je vypovídající i o tom, že tady máme stále svobodu, demokracii i přesto, že to není vždycky úplně dokonalý a že svoboda slova třeba není taková, jako byla v devadesátých letech,“ uvedl.

Události 17. listopadu 1989 byly podle něj do velké míry „politickou hrou“. „Víme, že ta akce byla řízená, že ti studenti byli nějakým nástrojem StB, že tady byl nastrčený ten jakoby mrtvý a že potom komunistický parlament velmi hladce zvolil Václava Havla prezidentem a že ještě v prosinci 89 Václav Havel tvrdil, že tady žádný kapitalismus nepřipadá v úvahu. Já to vnímám jako velmi zajímavý historický milník, který ale s sebou nese i trošičku pokrytectví,“ dodal.

Přístup prezidenta Pavla ke střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) je podle premiéra Fialy (ODS) správný. „Ten střet zájmů, to není jenom otázka morální, ale je to otázka praktická. Už teď firmy Andreje Babiše neoprávněně získaly za to minulé období, kdy byl v čele vlády, asi sedm miliard korun na dotaci, které musí vrátit, a to jsou peníze, které měly přijít občanům, jiným firmám, které na to měly nárok, tak to je vážná věc a není možné, aby jsme se znovu dostali do podobné situace, Andrej Babiš má povinnost vysvětlit to, jakým způsobem bude řešit střet zájmů a ten střet zájmů odstranit,“ prohlásil.

„Samozřejmě ty 17. listopady jsou různé, někdy sem chodím s obrovskou radostí, někdy trošku s obavami.  Tento 17. listopad patří k těm, kdy sem jdu spíš s obavami, protože demokracie, svoboda vyžadují neustálou péči, musíme se o ně starat, musíme o ně každodenně zápasit, a když vidím, co se teď v naší zemi odehrává, tak z toho žádnou radost nemám,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS).

„V čele parlamentu máme člověka, který pohrdá lidmi, hlásí se k extrémním názorům, propaguje proruské narativy. Do čela vlády míří bývalý komunista a spolupracovník StB, který má obrovský střet zájmů a představuje nebezpečné oligarchické struktury v naší zemi. To jsou všechno věci, které určitě nejsou dobrými zprávami, ale je potřeba si to uvědomovat, je potřeba to pojmenovávat a je potřeba s tím dále bojovat,“ dodal Fiala.

„Jsem velmi rád, že je tady spousta mladých lidí, kteří si 17. listopad připomínají, je to ne-li jediný, tak jeden z mála našich státních svátků, který si lidé připomínají spontánně, sami od sebe a nemusí jim to nikdo připomínat,“ uvedl pro Blesk Miloš Vystrčil (ODS), předseda Senátu. 

„Kromě toho, že si připomínáme rok 1989, kdy jsme získali svobodu a demokracii, tak je to určitě pro nás pro všechny zároveň i závazek. To, že dneska žijeme ve svobodné zemi, není samozřejmost, zvlášť když se podíváme kolem sebe. Důležité je, abychom pečovali nejen o naši svobodu a demokracii, ale také abychom pomáhali těm, kteří jsou na tom hůře, nebo je u nich suverenita, územní celistvost, demokracie ohrožena, a to si myslím, že je jeden z odkazů 17. listopadu, který je letos aktuálnější, než kdy jindy,“ dodal Vystrčil.

Podle šéfa Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité připomínat si 17. listopad i v kontextu dění za hranicemi. „Já jsem v kontaktu se starosty hlavních měst V4. Spolu jsme zakládali ten pakt svobodných měst, se starosty Budapešti, Varšavy a Bratislavy a vlastně už tehdy to bylo velice problematické, zejména v Maďarsku. Ta situace se tam moc nelepší a bohužel Slovensko se vydalo maďarskou cestou a je to něco, co mě osobně dost děsí, že by něco takového mohlo přijít i sem k nám,“ nechal se slyšet.

„Slavíme teda třicáté šesté výročí. Pevně doufám, že budeme slavit třicáte sedmé a další. Co se týče té doby, my jsme šli do kampaně s tím třeba, že máme společného víc, než si myslíte. A dovolím si tvrdit, že ta společnost i přesto, jak to vypadá na sociálních sítích, tak se na těch základních věcech stále ještě shodne. Tak já pevně doufám, že se to nebude zhoršovat,“ dodal k současné náladě ve společnosti.

Ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) by si dle svých slov představoval, že „rozhádanost ve společnosti bude dnes menší“. „Na druhou stranu to, že tady lidi můžou přijít a vynadat mi, vynadat z půl metru ministrovi vnitra a říct mi, co si myslí, to, že to mohu říct jiným politikům, s kterými nesouhlasí, to ta svoboda a demokracie je. To jsme chtěli. Kdyby tohle někdo vyprávěl té generaci, která žila v osmdesátých letech, že bude možné, že za to, že křičíte, povídáte si s nějakým politikem, něco mu vytknete, neskončíte na výslechu Bartolomějské, tak tohle by právě asi možná studenti v osmdesátých letech ani nevěřili,“ sdělil Blesku.

Pokud by předseda hnutí ANO Andrej Babiš nebyl schopen uspokojivě vyřešit svůj střet zájmů, pak bych se jeho jmenováním podílel na vzniku protiprávního stavu, řekl dnes na Národní třídě Radiožurnálu prezident Petr Pavel. V takovém případě by podle něj bylo dobré, aby hnutí jako vítěz voleb nabídlo na post předsedy vlády jiného kandidáta.

Pokud by šéf ANO v okamžiku jmenování premiérem vlastnil holding Agrofert, ocitl by se ve střetu zájmů. Na vyřešení by měl 30 dní. „Já bych rád věřil tomu, co říká Alena Schillerová a Andrej Babiš, ale také si myslím, že už bychom měli být poučení a nekupovat zajíce v pytli,“ podotkl prezident v rozhlase. 

Prezident Pavel stále po Andreji Babišovi požaduje, aby řekl, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů. „Jsem přesvědčen o tom, že Andrej Babiš minimálně půl roku tušil, že vyhraje volby, protože průzkumy mu dávaly jednoznačně nejlepší pozici. Ví moc dobře, jaký je evropský zákon o střetu zájmů. Moc dobře věděl celou dobu, že bude-li premiérem, bude muset řešit střet zájmů. Takže měl spoustu času na to promyslet si variantu, jakou střet zájmů vyřeší,“ nechal se slyšet. 

„Když vyhrál volby, tak v zápětí v reakci na dotaz jednoho z redaktorů ke střetu zájmů řekl, že ho vyřeší v souladu s českými i evropskými zákony. A já na základě toho jsem po něm nechtěl nic jiného, a chci to po něm i nadále, aby řekl, jakým způsobem ho vyřeší. Veřejnost si zaslouží vědět, jestli další čtyři roky se budeme potýkat se soudními spory ohledně střetu zájmů našeho premiéra, nebo jestli pro tentokrát ten problém opravdu bude vyřešen. Myslím si, že je to naprosto férový požadavek,“ dodal.

Politici by podle Petra Pavla měli jít veřejnosti příkladem. „Já se o to snažím a žádnou zlobu, závist a zášť nešířím. Pokud je někdo šíří, tak by měl jít do vlastního svědomí a zamyslet se nad tím, jestli naopak té atmosféře sám nepomáhá,“ prohlásil na Národní třídě.

„Když se podíváme na to, co si pod svobodou představují někteří, tak slyšíme hodně svoboda slova, svoboda projevu, jak je narušována. My ale často nahrazujeme svobodu slova svobodou urážek, svobodou překrucovat, svobodou lhát bez jakékoliv odpovědnosti. Svoboda bez odpovědnosti nedává smysl, svoboda bez odpovědnosti je anarchie. My bychom si měli ujasnit, že svoboda znamená také respekt a odpovědnost k druhým a držet se toho,“ podotkl prezident.

Podle prezidenta Petra Pavla je zřejmé, že mnoho lidí má úplně odlišné představy o tom, co svoboda a demokracie je. „Na druhou stranu všichni máme právo oslavit to po svém, ať už si pod tím představujeme cokoliv. Já osobně jsem rád, že jsme svobodnou a demokratickou zemí, proto si to rád připomínám a ten den pro mne je příjemným svátkem,“ sdělil novinářům na Národní třídě.

„Včera jsem přemýšlel o tom svátku a o všem, co se děje kolem, a i o těch náladách, které vidíme a slyšíme kolem nás, vybavil jsem si tu ikonickou písničku Marty Kubišové o tom, jak vláda věcí našich se vrátí do našich rukou, to už se stalo, a pak taky, že zloba, závist, zášť pominou. A ty bohužel nepominuly. To je disciplína, ve které se nám bohužel daří stále dobře, i když bych řekl, že pro to máme minimum důvodů. My sice máme řadu problémů, ale rozhodně nejsme zemí, která by na tom byla tak špatně, abychom museli tady živit zlobu, závist, zášť. Takže tady máme ještě nějaký domácí úkol, na kterém bychom měli popracovat,“ uvedl prezident pro Blesk.

Na Národní třídu přišel i šéf STAN Vít Rakušan. „Ten jejich favorit se sem nepřišel ani podívat. To, že nepřijde 17. listopadu předseda Poslanecké sněmovny na Národní třídu považuju opravdu za ostudu a za věc, která je bezprecedentní. Možná aspoň v těch 6 hodin, když tady nikdo nebyl, by to býval mohl zvládnout,“ uvedl Rakušan s narážkou na absenci Tomia Okamury.

„Tenhle svátek je pro mě osobně důležitý proto, že můj děda 18. listopadu 1939 byl nacisty odvlečen do Sachsenhausenu. Měli bychom si vzpomenout i na ten rok 39, kdy se studenti postavili té nacistické totalitě. Rok 89, studenti, mladí lidé, zahájili změnu režimu v této zemi. A podívejte se, kolik mladých lidí šlo tady s námi teď v průvodu spolu s Mladými Starosty. Já jsem moc rád, že mladí lidé - a ukazuje se to i na volbách do Sněmovny - si uvědomují, že zase přichází čas na to, aby projevili svůj hlas, svůj názor a třeba přinesli zase vyšší kvalitativní změnu,“ poznamenal.

„My jdeme do opozice, toho se ale nebojíme, protože 17. listopad je právě svátkem demokracie a k tomu patří jednou vládnout, jednou být v opozici, ale být svobodným člověkem,“ dodal Rakušan.

Ani prezident Petr Pavel před dav novinářů na Národní třídě nepředstoupil a své vyjádření (alespoň prozatím) neposkytl - poskytl pouze individuální rozhovor ve střeženém perimetru svou ochrankou a zátarasami. Stejně jako loni, i tentokrát na Národce chyběla první dáma Eva Pavlová.

Prezident Petr Pavel položil věnec k památníku na Národní třídě. Přítomni byli jak jeho příznivci, tak hrstka odpůrců. Hlavu státu přivítala část jeho příznivců potleskem za pokřiku „Ať žije Pavel“, což přehlušilo prezidentovy odpůrce, kteří jej nazvali „komunistou“.

„Putin ohrožuje svobodné suverénní státy, teď Ukrajinu, v budoucnu může ohrožovat nás zde ve střední Evropě,“ varoval Jiří Pospíšil (TOP 09). „Svoboda a demokracie zvláště zde ve střední Evropě a v naší zemi je permanentně ohrožena, proto je tenhle svátek tak důležitý. Zkrátka a dobře za svobodu a demokracii musíme bojovat. Například i tím, že budeme zlepšovat kvalitu naší armády a budeme do ní více investovat. Není to zadarmo,“ dodal Pospíšil.

Na Národní třídu dorazil primátor Prahy Bohuslav Svoboda se svými náměstky, mezi nimi je i Jiří Pospíšil (TOP 09).

„V tuto chvíli vlastně svobodu máme, takže jakoby nic nepotřebujeme, ale když ji nebudeme hájit a starat se o ni, tak o ni znova přijdeme. A my, co jsme to znali, jak se žije v nesvobodě, tak pro nás je to samozřejmě strašně důležitý,“ uvedl Svoboda. „Svět se změnil, v každém případě máme ve světě najednou válku a pochopitelně i to má rozdílné reakce u těch lidí, různě to vnímají a je potřeba o to silněji hovořit, že mír je věc důležitá, ale svoboda ještě důležitější,“ podotkl. 

Dostal i dotaz, co říká na to, že na Slovensku se tento svátek takto neslaví. „Svědčí to o tom, že vedení Slovenska je takové, jaké je. Mně to je nesmírně líto, protože já jsem ještě z té federativní republiky, my jsme měli na fakultě minimálně třetinu spolužáků Slováků a mám tam stále obrovské množství přátel. Sjíždíme se jeden rok v Čechách a jeden rok na Slovensku, pro nás to, co se děje pod hlavičkou Fica, nic neznamená, my jsme pořád jeden národ,“ dodal.