Ceremoniální tanec je světovým unikátem. Tančí se obřadně ve tříčtvrtečním taktu. Skládá se ze zavádění dívek do tance a ze skládky. „Zavádění má v každé obci jiný průběh. Společným rysem je obřadný zavádkový krok, který tančí oba krojovaní – chlapec i dívka," poznamenala Colledani.

Nezavedená dívka? Obrovská potupa!

Podle odbornice na lidové tance Zdeňky Jelínkové bývala zavádka okázalým úvodem hodové taneční zábavy. „Měla ceremoniální ráz. Postupně jí byla uvedena do tance všechna děvčata, první v kole byly vždy stárky (pořadatelky hodů, mající na starosti hodová práva – pozn aut.). Tančila se zvláštním obřadním způsobem - krok, stoj na špičky, kroj, stoj - a byla hlavní osou zahajovacího hodového ceremoniálu,“ popsala Jelínková.

Video se připravuje ...

Pokud by byla některá z dívek  „obřadně nezavedená“, nejspíše by se dodones cítila pohaněná a pokořená by s pláčem utekla od muziky domů.

Ondrášův skok je podobný přízemnímu odzemku. Začíná pomalu a v závěru tanec graduje.
Ostrava Boj za Ondrášův skok! Tanec s pořádným "fičákem" chtějí jako kulturní památku

Dědictví středověkých trubadúrů?

Podle odborníků je tanec velmi podobný pomalým tancům obcházivého charakteru. Podobné již od dob středověkých trubadúrů tančila šlechta.

„Není proto až tak nepravděpodobné, že právě relativní cudnost tance bez bližšího kontaktu tanečníků má kořeny právě tam,“ shodují se etnografové.

První písemný popis je z roku 1843 z Velkých Pavlovic. „Jakmile tančírna pokropena jest, začne hudba hrát, a první stárek vejde do kola a začne volně a vážně do čtyř úhlů do kola rejdovat, v každém úhlu se otočiv. Přijda takto opět až před hudebníky, smekne hrdě klobouk, an hudebníci mezi tím nahoru hraje,“ píše písmák Václav Rozvaha. O tanec se pak zajímal i Leoš Janáček.

Prestižní klání nejlepších moravských verbířů ovládl Marek Salay z Charvatské Nové Vsi u Břeclavi.
Brňané Nejlepší cifry ve verbuňku vystřihl vinař Marek (21): Splněný sen!

Prvořadý svátek pro vesnice

Zavádka je jedním z nejlépe zdokumentovaných tanců na Moravě, který se zachoval v nezměněné formě. „Podílejí se na ní nejenom stárci a stárky, případně krojovaná chasa, ale také pořadatelé hodů a mužské sbory, které zpívají doprovodné písně, a samozřejmě ženy, které chystají kroje,“ zmínila Colledani.

Tradiční slovácký tanec kromě jiného vadil nacistům, ti jej během války dokonce zakázali!

Na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury v ČR je 33 položek. Z lidových tanců jsou zastoupeny slovácký verbuňk, valašský odzemek a masopustní mečové tance na Uherskobrodsku.

Fotogalerie
16 fotografií