Památník je velký asi 2,5 metru a v současnosti se vyrábí ve slévárně v severovýchodních Čechách. Na jeho vzniku se podílí dotací 220 tisíci město a prostřednictvím sbírky také členové Židovské obce Brno.
„Návrh památníku udělal architekt Tomáš Rusín a výrobu zajišťuje sochař Jiří Plieštik. Má znázorňovat koleje, které vedou do nebe. Nahoře je zakončený hvězdou a dole je zapuštěný do země, což navazuje na kameny zmizelých, o které je třeba klopýtnout,“ popsala ředitelka festivalu Štetl fest Eva Yildizová. Právě v jeho průběhu – na konci srpna – bude památník odhalen.
Z tísíců zůstaly stovky
Židovská komunita se v Brně rozvíjela po roce 1848, největší rozmach zažila v meziválečném období. „Brněnští Židé se primárně považovali za běžné obyvatele města. Rozvíjeli své podnikání, věnovali se kultuře, investovali do veřejného prostoru a působili na akademické půdě. Před druhou světovou válkou v Brně žilo asi 12 tisíc Židů,“ uvedl rabín brněnské židovské obce Štěpán Menaše Kliment.
Po válce se do Brna vrátilo pouze několik stovek původních židovských obyvatel. Nyní má podle židovská obec přes 300 členů. Ne všichni jsou ale Brňané, jsou mezi nimi třeba i studenti z Izraele, kteří ve městě dlouhodobě pobývají.
„Těchto 300 lidí má doložený původ a chtějí se k němu oficiálně hlásit. Pak je tu další část lidí, která třeba má židovské kořeny, ale k obci se nehlásí,“ dodala Yildizová.
Štefl letos podruhé
Obec kromě sdružování členů také vytváří aktivity pro veřejnost, mezi ně patří třeba kurzy hebrejštiny, a spolupořádá židovský festival Štetl, který se v Brně loni konal poprvé. Podle pořadatelů vzbudil svým rozsahem, dramaturgií i programem pozitivní odezvu, a to nejen v židovské a odborné komunitě, ale také u širší veřejnosti.
Druhý ročník je plánovaný na přelom srpna a září a zvolil si za hlavní téma vlaky. Čtyři festivalové dny nabídnou ve spolupráci s mnoha brněnskými institucemi výstavy, přednášky, koncerty i divadelní představení.
VIDEO: Dagmar Lieblová: Koncentrační tábor Terezín přežila díky omylu.
Dagmar Lieblová: Koncentrační tábor Terezín přežila díky omylu Paměť národa/Post Bellum
