Pozůstatky rotundy zasvěcené nejspíš Panně Marii se nacházejí v areálu nynějšího augustiniánského kláštera. Podle katalogu Národního památkového ústavu byla rotunda svatyní starobrněnského blatného hradu, sídla přemyslovských údělných knížat u brodu přes Svratku. Později rotundu nahradil větší románský kostel a nakonec gotická stavba, zbořená až kolem roku 1800.

O brněnském hradě, který možná stál na říčním ostrově, se zmiňuje také kronikář Kosmas. Hrad Špilberk vznikl až později. Od roku 1976 provádělo Muzeum města Brna v areálu kláštera na Mendlově náměstí archeologický výzkum.

„Záhy po otevření sond se zde našly relikty několika fází dnes již neexistujícího kostela Panny Marie, z nichž ta původní – rotunda, byla označena za vůbec nejstarší kamennou stavbu v Brně," uvedl ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc.

Nálezy z devátého i dalších století

Archeologové našli několik artefaktů datovatelných do 9. století, tedy do období Velkomoravské říše. Většina vykopávek však spojovala počátky osídlení Starého Brna až s obdobím 10. až 12. století, kdy měla podle převažujících názorů vzniknout také rotunda. Velké knižní Dějiny Brna ji označují za „nejstarší prokázaný povelkomoravský kostel na Moravě" a její stavbu spojují s počátky přemyslovského panství na Moravě.

Video
délka: 00:32.63
Video se připravuje ...

Brno vystavuje nejstarší dřevěnou sošku na Moravě - Madonu z Klobouk. Hynek Zdeněk

Památkový katalog uvádí jako dobu vzniku přelom 10. a 11. století. Archeologie však za poslední dekády prošla bouřlivým vývojem a odborníci mají k dispozici řadu nových prostředků, proto se rozhodli pro revizi nálezů. Ve sbírkách Muzea města Brna se nacházejí vzorky hlíny, uhlíků či malt z rotundy. „Vizionářsky je odebírala tehdejší vedoucí archeologických prací Dana Cejnková," uvedl současný archeolog muzea Petr Vachůt.

Sáhli po radiouhlíkové metodě

V muzeu jsou také pozůstatky dřevěného prkna, pocházejícího pravděpodobně z podlahy v apsidě rotundy. Dřevo bylo sice zuhelnatělé, ale dochovalo se v podobě poměrně kompaktní desky o velikosti zhruba 80 krát 30 centimetrů. Specializovaná laboratoř nález letos prozkoumala radiouhlíkovou metodou.

Ukázalo se, že strom, ze kterého bylo prkno zhotoveno, rostl už mezi lety 820 až 880, tedy v době Velkomoravské říše a příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Ze vzorku však nelze určit, kdy byl strom pokácený. Možná už v době Mojmírovců, možná však rostl ještě desítky let a teprve později Moravané použili dřevo k výrobě prken na podlahu.

Průzkum bude pokračovat

Teorii o Velké Moravě podporují i nálezy záušnic a sekery. Ta má typický tvar sekery-bradatice z velkomoravského období. Definitivní ověření teorie o velkomoravském původu osídlení Starého Brna přinesou až další archeologické výzkumy v okolí Mendlova náměstí.

Fotogalerie
6 fotografií