-1°C
Kapucínskému řádu se totiž podařilo unikátní památku na válečníka z doby Marie Terezie zapůjčit z klenotnice kolínské farnosti.
„Nádherný, reliéfy svatých zdobený kalich, nechal vyrobit sám Trenck jako vyjádření vděčnosti za záchranu z těžkého zranění,“ řekla vedoucí Kapucínské hrobky Kateřina Hlouchová.
Baron Trenck utrpěl velmi vážná zranění během bitvy u Kolína. Trefila ho dělová koule a takřka mu rozdrtila levou nohu. Tehdy bývala obvyklým řešením zranění amputace celé nohy. Tu ale baron odmítl, jeho kariéra vojáka by totiž skončila.
Umřel jako kajícník
V Kolíně jej ale zázračně vyléčili – a Trenck jako výraz vděčnosti za uzdravení věnoval tamní farnosti zlatý mešní kalich.
Vzácný Trenckův kalich se vůbec poprvé v historii objevuje u svého objednavatele. Slavný vojevůdce je totiž v brněnské kapucínské hrobce pohřben.
Poslední čtyři roky života strávil Trenck v žaláři na Špilberku, kam jej poslali na doživotí za údajnou velezradu. Přestože měl ve vězení nadstandartní pohodlí s dostatkem jídla, začal brzy psychicky strádat a propadal depresím.
Proměnil se v kajícníka, prosícího Boha o milosrdenství. Trenck byl velmi úspěšný vojevůdce, ale jeho muži byli krutí, drancovali, loupili a vraždili. Pohřbený byl podle svého přání vedle bratří kapucínů, bez rakve a na holou zem.
Vojáci u Kolína zachránili Prahu
Bitva u Kolína vypukla 18. června 1757. V krvavé řeži se střetla vojska pruského krále Fridricha II. s rakouskou armádou polního maršála Leopolda Dauna. Zpočátku nerozhodná bitva skončila vítězstvím Rakouska.
Výsledek přiměl Prusy ukončit obléhání Prahy a měl rozhodující vliv na další průběh sedmileté války. Šlo o tehdy nejslavnější vítězství v historii habsburské dynastie.
Na pláních u Kolína našlo smrt nebo bylo raněno či zajato na pruské straně 13 398 vojáků a 396 důstojníků (41 % z celkového počtu), na rakouské straně 8 629 mužů a 359 důstojníků (20 % z celkového počtu).
VIDEO: Petra Urbanová z Laboratoře morfologie a forenzní antropologie Masarykovy univerzity o 3D modelu obličeje barona Trencka.
